.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Do Senátu bez zisku jediného hlasu

23. října 2013 v 18:00 | Sheppard |  Školní časopis
Ve středu 2. října se třetí ročník vydal na exkurzi do Valdštejnského paláce v Praze, do sídla Senátu Parlamentu České republiky. Dopravní situace na R10 i v hlavním městě byla příznivá, a tak jsme na místo dorazili dle plánu. Počasí nám také přálo, a tak jsme se všichni nadšeně přesunuli přes zahradu na nádvoří. Dostali jsme tradiční (úsměvnou) instrukci: "Chovejte se slušně, reprezentujete prestižní gymnázium!".


Hned u vchodu však nastala první nepříjemnost - všichni návštěvníci totiž musí projít bezpečnostním rámem (detektorem kovů) a zavazadlo spolu se všemi kovovými předměty položit na pás (kde byly tyto předměty ozářeny rentgenem). Pokud vím, nebyl jsem jediný, kdo si musel neustále hlídat to, aby mu v důsledku absence pásku nespadly kalhoty. Když se potvrdilo, že je počet teroristů či atentátníků v naší skupině roven nule, prohlídka mohla začít.

Pan průvodce nám ukázal sál a několik dalších místností, kde jsme se dozvěděli zajímavosti o Albrechtovi z Valdštejna, jeho koni i o historii paláce samotného od založení v 17. století až po porevoluční dobu. Následně jsme byli zavedeni do jednací síně Senátu. Zde už nás přivítal senátor mladoboleslavského obvodu, pan Jaromír Jermář. Po krátkém úvodu nás nechal pokládat všetečné otázky. Dozvěděli jsme se například, proč vstoupil do politiky, co bude dělat, až ukončí svou kariéru v horní komoře Parlamentu ČR nebo jaký má názor na lidská práva či ekologii. Mně osobně, ač nejsem příznivcem jeho strany, přijde pan Jermář jako sympatický člověk a slušný politik.

Po besedě (a v mnoha případech návštěvě toalety) následoval rozchod s možností volitelné, dobrovolné návštěvy chrámu Panny Marie Vítězné, kde je vystaveno Pražské Jezulátko. Této možnosti jsem bez váhání využil a spolu s několika dalšími nadšenci (z nichž polovinu tvořil profesorský sbor) se vydal na procházku po Malé Straně. Zatímco moji spolužáci okupovali nejbližší Mekáč, mohl jsem se pokochat krásnými interiéry barokního kostela.


Mezitím se pomalu přiblížil čas návratu, a tak jsme se společně vydali k autobusům a následně zpět do Mladé Boleslavi. Myslím, že exkurze převážnou část studentů zaujala, a nebyla tak vůbec zbytečná. Já osobně bych jen doporučil příště zapnout systém mikrofonů a reproduktorů, aby se studenti s panem senátorem lépe slyšeli. Jinak ale hodnotím exkurzi velice pozitivně a doufám, že alespoň v několika případech zlepšila alespoň částečně vztah k politice.
 


Komentáře

1 bezreci bezreci | Web | 19. listopadu 2013 v 23:01 | Reagovat

Ačkoliv mám vztah k nynějši politice velmi záporný (a myslím, že bych se na tuto exkurzi dobrovolně nevydala) tento článe mě velmi pobavil :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama