.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

17. kapitola – Přestřelka

2. března 2013 v 18:00 | Sheppard |  Legální drancování
"Žádnej parazit nezničí svýho hostitele, voni jo. Rozkradli všechno… VŠECHNO!" (František Ringo Čech)



Filip Pražák, zapínaje si kabát, vyběhl před svůj dům. Během několika vteřin do ulice zabočil černý mercedes s modře blikajícím majákem za čelním sklem. Vůz prudce zabrzdil těsně před inspektorem, který do něj záhy naskočil.

"Zásahová jednotka už je na cestě. S trochou štěstí je dohoníme cestou," oznámil mu muž na místě spolujezdce.

Pražák zaklapl bezpečností pás a nervózně se podíval na hodinky. Do Města to mají tak dvacet minut, za tu dobu se dají spláchnout všechny důkazy a odstranit všichni svědkové, kteří by mohli svědčit… nebo tajní agenti.

Zatímco vyšetřovatelé vyzvedávali Pražáka, po dálnici se už řítily dvě dodávky plné po zuby ozbrojených mužů zákona. Věděli, do čeho jdou. Už skoro rok dostávali jejich nadřízení zprávy od agenta, který se infiltroval do městského podsvětí, takže přesně znali polohu tajného shromaždiště, ve kterém se členové mafie setkají. Až pozatýkají celou tu bandu, zajistí ještě všechny důkazy v jejich domech, na magistrátě a ve všech jejich skrýších. Jde jen o čas. A řidiči obou policejních antonů to věděli. Takřka současně sešlápli plyn a zrychlili až na samotnou hranici výkonnosti motorů - sto osmdesát kilometrů v hodině.

Také velitel zásahové jednotky si uvědomoval, že čím dřív na místo dorazí, tím menší má nepřítel šanci. Alespoň, že náš člověk je v bezpečí, pomyslel si.

* * *

Opak byl ovšem pravdou. Jen několik kroků dělilo policejního důstojníka Milana od splnění nejnaléhavější žádosti jeho přítele, kterou kdy slyšel - msty, nefalšované mafiánské vendety. Sáhl po zbrani, kterou před chvílí opatřil tlumičem, a pomalu ji začal vytahovat zpoza opasku.

Napřáhl se po klice a vtom se za ním ozval hlas: "Šéfe, kluci vod organizovanýho zločinu jsou na drátě. Prej potřebujou nějakou zálohu. Asi nás chtějí mít po ruce, kdyby se něco zvrtlo."

Milan se zarazil, tohle ho opravdu zaskočilo. Právě se chystal popravit ty dva, když ho kolega oslovil. Nebyl si jistý, jestli ho viděl. Jestli viděl tu zbraň. Mladšího policistu zase zaskočilo, že se jeho nadřízený tak zarazil. Vtom se otevřely dveře, stál v nich Michal. Okamžitě vyhodnotil celou situaci.

Ten, který patří k mafii, držel napůl vytaženou a jistě nabitou zbraň. Za ním stál jiný policista, který nevěděl, co si má o ruce v téhle poloze myslet, a ačkoliv Milanovu zbraň neviděl, začínal mít asi silné podezření. Oba byli značně rozrušení a teď zírali na Michala. Ten opodál stojící policista se chystal tasit svoji zbraň. Souček však věděl, že by to nestihl dřív než ten parchant stojící před ním, tak se mu podíval do očí a znatelně zavrtěl hlavou na znamení, aby to nedělal. Nebo alespoň doufal, že si strážník toto gesto správně vysvětlí.

Milan se rozhodl jednat. Prudce se otočil, napřáhl pistoli a vystřelil po druhém policistovi. Ten ale stihl včas uskočit. Mafián v policejní uniformě vypálil několik dalších ran. Mrštný policista však uhnul i podruhé a pak skočil za roh. Milan se ho ani nesnažil pronásledovat, byl si vědom toho, že za několik vteřin po něm půjde celá policejní stanice. A navíc měl jen jeden zásobník, takže si nemohl dovolit plýtvat náboji. A také tu byl jeden stále nedokončený úkol… teď už pravděpodobně jeho vůbec poslední.

Michal stál ve dveřích a celou scénu sledoval. Když uviděl, že pozornost Reinerova přítele se opět stočila na něj a Evu, rozhodl se jednat v duchu "nejlepší obrana je útok". Třemi rychlými kroky přiskočil k Milanovi a chytil ho oběma rukama za paži, jež svírala zbraň. Snažil se mu ruku zkroutit, zatímco kolenem kopal do zápěstí. Mafián byl však silnější, přitáhl Michala blíž k sobě a volnou rukou ho začal škrtit. Pak ho prudce odstrčil, Souček ztratil rovnováhu a uvolnil sevření. Milan tak dostal prostor a mohutným kopancem zasáhl dezorientovaného Michala. Ten zavrávoral a spadl na zem. Mezitím se už na stanici rozléhal křik policistů, kteří mířili k místu potyčky.

Vykonavatel Reinerovy pomsty natáhl ruku, pistoli v pevném sevření. Přesně ve chvíli, kdy měl Michala na mušce, vtrhli do chodby strážníci a namířili na něj. Nastala typická patová situace. Milan mířil na Součka, zatímco na něho samotného zase mířili policisté. Všichni byli připraveni vystřelit.

"Vzdej to, Milane!" zařval ten policista, který před chvílí uhýbal jeho střelám.

"Můžeš se odsud dostat dvěma způsoby - v poutech, nebo v pytli na mrtvoly. Rozhodni se sám," pronesl klidným hlasem postarší muž zákona.

Po několikavteřinovém tichu se ozval Milan. "Jde o to, kolik nás odsud v těch pytlích budete vynášet," řekl a stiskl spoušť.

Chodbou se rozlehl tlumený výstřel, kulka zasáhla Michala přímo do hrudi. Ani ne vteřinu po prvním výstřelu následovaly další. Snad dokonce deset. Milan se skácel k zemi a z ran v jeho zádech začala okamžitě proudit krev a rozlévat se po podlaze. K oběma nehybným tělům se rozeběhli policisté. Eva vyrazila ze dveří, přiskočila k Michalovi, klekla si vedle něj a chytila ho za ruku. Jestli dnes už cítila úzkost, bezmoc, smutek a brečela, bylo to jen zahřívací kolo pro tento okamžik.
 


Komentáře

1 Darren Moore Darren Moore | 2. března 2013 v 18:18 | Reagovat

A jdeme do finále, střílí se ostrýma, zaznělo ono překrásné slovíčko (tedy na papíře/monitoru překrásné slovíčko) "vendeta" a přitom stále ještě zbývá konečné rozuzlení... a projektil v hrudníku hlavní postavy je taky zajímavý zvrat...
Jsem zvědavý na konečné rozuzlení...

2 Amy Amy | E-mail | Web | 3. března 2013 v 12:45 | Reagovat

To přece nemůžeš! :) Řekni, že to neuděláš... Ááá....
Nevím, co dodat. Vygradovalo to pěkně, jsem zvědavá, jak tohle všechno skončí...
Trochu mě to nutí přemýšlet.. Zatímco jsem Tě viděla dokončit už tři povídky, tak ty moje se trochu flákají.... Hmm... :D
Jinak, už víš, co budeš psát teď? Vrátíš se zase ke sci-fi? Nebo to bude něco z úplně jiného soudku? :D

3 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 4. března 2013 v 22:34 | Reagovat

[1]: Střílení tě potěšilo, že? :-)

[2]: Já jsem autor a můžu všechno! :D O tom, co bude dál, přemýšlím. Určitě sem hodím nějaký informativní článek.

4 Amy Amy | E-mail | Web | 5. března 2013 v 22:53 | Reagovat

[3]: To je přesně jedna z věcí, kvůli které spousta lidí (včetně mě) píše. " Já jsem autor a můžu všechno!" :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama