.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

16. kapitola – Praní prádla

23. února 2013 v 18:00 | Sheppard |  Legální drancování
"Žádnej parazit nezničí svýho hostitele, voni jo. Rozkradli všechno… VŠECHNO!" (František Ringo Čech)




Do bytu vnikal otevřenými dveřmi vlahý, ale stále studený jarní vzduch. V louži krve, rozlévající se po podlaze, ležel na boku nehybně zlatý retrívr. Po podlaze se kromě mrtvého Bracka válely i další věci, které muži v zápalu zlosti rozházeli. Reiner přecházel obývák sem a tam a doslova se rval za vlasy.

"Jak to myslíte, že utekli? To mi jako chcete říct, že jste nechali toho diletanta s tou jeho děvkou utýct? Do hajzlu, co teď budeme dělat?! Za chvíli tu je zásahovka, chápete to? Končíme, všichni shnijeme v lochu," řval Radim. Pak se podíval na mrtvého psa a následně na zkrvavenou ruku jednoho ze svých mužů. Melancholicky se pousmál. "Pche, vždyť vy máte problém i s pitomým domácím mazlíčkem."

Ostatní se neodvažovali promluvit, sami byli zaskočeni a bezradní. Reiner sebou škubl, když mu zazvonil v kapse mobil. Udiveně pohleděl na displej, zaváhal a pak hovor přijal.

* * *

Michal s Evou vystoupili z taxíku a vběhli do budovy Státní policie. Vrátný zpozorněl, pozvedl zrak, změřil si dvojici pohledem a odložil časopis na pult před sebou.

"Dobrý večer. S čím vám mohu pomoci?" optal se a zívl.

Souček ze sebe vyrazil: "Jdou po nás ozbrojení muži. Potřebuju se okamžitě spojit s centrálou Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality!"

Policista se překvapeně zamračil, protřel si krouživými pohyby spánky a řekl: "To jako vážně? A kdo vlastně jste?"

"Agent v utajení a tohle je učitelka dějepisu a společenských věd na místní škole. Stačí?"

"A co že tu děláte? Říkal jste, že po vás někdo jde?"

"Tak různě, popíjím kávičku, koukám na fotbal a mezitím si skáknu na pokec s místní mafií. A tak nějak se to seběhlo, že nás teď chtějí jaksi…" podíval se na Evu, "zabít. Jo, to je to správný slovo. Prostě nás chtěj poslat pod drn."

Vrátný vypadal zmateně. "Jste zranění? A-a kde vůbec jsou ti, co po vás jdou?"

Teď už Michal vypěnil. "Zavolejte sakra už tu zásahovku!" zaječel a bouchl pěstí do pultíku před sebou.

Vrátný se zvedl ze židle, pootevřel jedny dveře, prostrčil hlavu do místnosti. "Hoši, ujměte se těch dvou. Honzo, zavolej na protikorupční, jestli znaj tohohle maníka." Pak se otočil na Michala s Evou a řekl: "Pojďte dál, kluci se o vás postaraj. Ale jestli si z nás děláte srandu…" zvýšil hlas.

Po několikerém přepojení se jeden z policistů konečně dovolal do Pražákovy kanceláře. Protože inspektor telefon po čtyřech zazvoněních nezvedl, hovor se automaticky přesměroval k němu domů.
"Haló?" ozval se Filip Pražák.

Policista si odkašlal. "Před chvíli k nám na služebnu přišel nějaký muž, Michal Souček. Prý pracuje ve vašem útvaru. Jeho identifikační kód je," podíval se na papírek, na který mu ho Michal napsal a četl, "tři, osm, pět, en, tři, dva, dva, pomlčka, osm, dva, ká."

Muž na druhém konci linky vyhrkl: "Ano, nasadili jsme ho jako agenta do Města, aby se infiltroval do zdejšího podsvětí. Co se stalo?"

"Říká, že po něm a jeho přítelkyni jdou ozbrojení muži. Vzkazuje vám tohle," opět se podíval na papírek, "zahajte akci praní prádla, okamžitě!"

Pražákovi začalo prudce bít srdce, zmocnil se ho pocit, který pociťují lidé před bojem - nervozita, radost, strach, ale hlavně odvaha. Rok náročné práce se možná vyplatil, je na dosah vítězství. Avšak vše se teprve rozhodne. "Odteď přebírám velení celé operace, a jelikož se jedná o organizovaný zločin a náš člověk se nachází v akutním ohrožení, spadáte nyní pod mé přímé velení. Vy zajistěte Michalovo bezpečí, o vše ostatní se postarám já. Ať se vaši muži připraví, možná je budeme potřebovat!" uzavřel Pražák svoji řeč, ukončil hovor a vytočil číslo ústředí, aby okamžitě zmobilizoval zásahovku a vyšetřovatele.

Jiný policista, dokonce vysoce postavený policejní důstojník, mezitím přinesl Michalovi a Evě kávu z automatu.

Položil plastové kelímky na stůl a řekl: "Tak jsme si ověřili vaši totožnost. Zatím zůstanete tady, postaráme se o vás."

Pak se otočil a z místnosti odešel. Šel na záchod. Hned, jak vkročil dovnitř, zamkl za sebou dveře, teprve potom rozsvítil. Přešel k umyvadlu, pozvedl páku a nechal téct vodu naplno. Sloupec vody, narážející na umyvadlo, působil značný hluk. Alespoň dostatečný na vytvoření jakési zvukové bariéry. Kdokoliv by za dveřmi poslouchal, uslyší jen zvuk vody, vše ostatní v něm zanikne.

Vytáhl z kapsy mobil, otevřel seznam kontaktů a sjel k písmenku R.

"Ahoj, Milane," ozval se Reiner

"Ahoj. Co se sakra stalo? Před pár minutama se tady na stanici objevil ten tvůj kolega Souček s nějakou ženskou, že prej po nich jdou nějací ozbrojení muži," řekl policista.

"Nebudu chodit kolem horký kaše. Byli jsme prozrazeni. On… to on za všechno může."

"Jo, to mi došlo. A uvědomuješ si, že s tebou půjdu ke dnu i já?" policista se musel krotit, aby nezačal křičet.

"Chtěli jsme ho oddělat u něj doma, ale utekli nám. Hele, ty víš, co musíš udělat. Jsi naše poslední šance. Ještě se můžeme všichni dostat z tohohle podělanýho města, z týhle země."

"Uvědomuješ si, co po mě chceš? A jak to vůbec mám udělat, vždyť ty dva střeží celá stanice."

Radim naléhal: "Jsi naše poslední šance. Prosím!"

Policista zavřel oči a zadržel dech. Pak se zhluboka nadechl a pronesl: "Tak jo. Sejdeme se na nouzovém stanovišti."

Ukončil hovor, zavřel tekoucí vodu a vyšel z toalet. Nenápadně se vkradl do zbrojnice, ze zásuvky vytáhl tlumič a nasadil ho na svou pistoli, kterou následně skryl pod uniformou. Vydal se směrem k místnosti, v níž seděli Michal a Eva.
 


Komentáře

1 Amy Amy | E-mail | Web | 24. února 2013 v 12:52 | Reagovat

Taky jsem chvíli neměla čas číst, ale tímhle jsi mě teda dostal. Když už všechno vypadá dobře, najde se další mizera. Posledních pár kapitol sotva dýchám... Snad se do soboty neudusím, protože pokračování prostě musím vidět! Neuvěřitelný, tak vygradovaný děj, té akce a co se mi líbí nejvíc - nemusím přečíst 4 stránky textu, abych se dostala k podstatnému ději.

Chudák Brack, kdyby mi někdo na mého jorkšíra jenom šáhnul, pamatoval by si mě do konce svýho života.

Ááá prostě se nemůžu dočkat pokračování!!! :D Paráda :D

2 Darren Moore Darren Moore | 24. února 2013 v 14:00 | Reagovat

Páni. To se ale najednou rozjíždí. Tak prutké zvraty, přičemž jeden střídá druhý. Všechno graduje a graduje. No, jsem zvědav, jestli to "dohoří" nebo "bouchne" :-)

3 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 24. února 2013 v 16:14 | Reagovat

Pridávam sa k dvojici komentujúcich predomnou: je to skvelé. Potešilo ma, že sa mi podarilo Michalovu pravú identitu prekuknúť už skôr, zo širokým úsmevom môžem povedať : "ja som to vedela!" ale zaskočilo ma, čo následovalo vtejto kapitole. Reiner sa nezastaví pred ničím. Tí dvaja nie sú v bezepčí ani na policajnej stanici. Whuaa! Akcia ako vystrihnutá z kino plátna, ideš páliš trieliš vpred Sheppard, máš moju úctu a plnú pozornosť. Budúci týždeň tu budem sedieť celú sobotu, kým mi nepovieš, čo bude ďalej...
Fakt nemám slov, nemám čo vyčítať, chvál si sa určite napočúval dostatok... Inu, píš píš píš, vidíme sa v sobotu ;)

4 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 24. února 2013 v 16:48 | Reagovat

[1]: [2]: [3]: Děkuju moc za vaše vlídné komentáře! Velice si vážím vaší podpory. Jsem rád, že se mi to podařilo jakž takž vygradovat. Těším se na vaši další návštěvu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama