.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

11. kapitola – Kontrakt

5. ledna 2013 v 18:00 | Sheppard |  Legální drancování
"Žádnej parazit nezničí svýho hostitele, voni jo. Rozkradli všechno… VŠECHNO!" (František Ringo Čech)




Reiner seděl na posedu na kraji lesa, kolem bylo naprosté ticho, jen vítr rozfoukával čerstvé napadaný sníh po louce. Najednou uslyšel křupání sněhu, jak k posedu kráčel jeho obchodní partner. Ten vylezl po žebříku a sedl si vedle Radima.

"Ideální místo pro schůzku," pochválil radního neznámý muž.

"Máte pro mě slíbenou odměnu?" přešel rovnou k věci Reiner.

Neznámý se pousmál a přisunul Radimovi k nohám kufřík. "Deset milionů v pětitisícových bankovkách, jak jste chtěl. Druhou část dohody splníme taky, nemusíte se obávat!" ujistil ho.

Reiner kufřík otevřel a nahlédl dovnitř. Paklíky bankovek, naskládané vedle, sebe ho přesvědčily, tak kufřík zase zaklapl. "Dobrá. Všechny potřebné dokumenty dostanete a do měsíce můžete začít stavět."

"Na stavebním úřadě nebyly problémy?" otázal se obchodní partner z firmy Mataco.

"Mám tam své kontakty, všechno proběhlo hladce. Ještě čekám na nějaká vyjádření, ale jak jsem řekl, do měsíce můžete začít se stavbou. Nikdo už nic nemůže namítnout. Město se prostě stane městem zbraní," usmál se Radim. Jemu samotnému se ta představa začínala líbit. A navíc mu bylo úplně jedno, co kdo namítne. Za pár měsíců už bude poslancem.

Neznámý muž ještě chvíli beze slova seděl a nasával do plic čerství vzduch z blízkého lesa. Pak se rozloučil a slezl dolů. Radní pak slyšel už jen jeho kroky, jak se vzdalují, dokud nenastoupil do auta. I hluk motoru se brzy vzdálil z doslechu.

Radim ještě notnou chvíli bez hnutí seděl a hleděl do dálky přes zasněžené pole. Když ho začaly zábst ruce, postavil se a pomalu slezl dolů. Nastoupil do svého vozu, kufřík s penězi položil na sedadlo spolujezdce a otočil klíčkem v zapalování. Motor zachrčel, ale nenaběhnul. Znovu se pokusil nastartovat, i druhý pokus ovšem nevyšel. I všechny další snahy byly marné, zapalování zkrátka nefungovalo.

Bouchnul rukama do volantu a zlostně si ulevil: "Sakra!"

Vystoupil a otevřel kapotu nad motorem. V autech se moc nevyznal, takže to po pěti minutách vzdal. S melancholickým úsměvem si uvědomil ten paradox. Vybavil si onu poučku, která mu připadala jako opovrženíhodné klišé a kterou všichni rodiče vtloukají do hlav svým dětem - peníze ve skutečnosti nedělají lidi šťastnými.

Teď se opravdu nacházel v situaci, kdy mu ke štěstí nepomůže ani těch deset milionů, co leží na sedadle spolujezdce. Nijak teď nezvýší jeho pohodlí. V duchu se tomu zasmál. Pak ale tuhle rádoby moudrou poučku zatlačil. Auto by se mi porouchalo, i kdybych byl chudej. Vytáhl z kapsy mobil a zavolal do servisu.

"Dobrý den. Stojím na polní cestě, která odbočuje doprava ze silnice na Dlouhou Lhotu asi tři kilometry od Města. Nejde nastartovat motor."

"Dobře. Počkejte, já se podívám na mapu," Radim slyšel klikání myši, "ono je tam těch odboček víc. Nemáte třeba GPS?" říkala slečna na druhém konci telefonu.

"Jistě, že mě to hned nenapadlo," zapnul navigaci, a když naběhla, vyvolal údaj o aktuální poloze. Nadiktoval dispečerce souřadnice.

"Díky, to nám pomůže vás najít. Momentálně jsou všechny servisní vozy v terénu. Může to tak hodinu trvat. Až odsud budou vyjíždět, dám vám vědět."

Reiner byl sice o deset milionů bohatší, to však nic neměnilo na faktu, že tu bude muset nejméně hodinu čekat, než vůbec servisní vůz přijede. A to nepočítá dobu opravy.

* * *

Pan Karel, člen stejné politické strany jako Radim Reiner a jeho blízký spolupracovník, otevřel e-mailovou schránku a v duchu se zaradoval. Přišla mu zpráva o změně zůstatku na účtu. Na rozdíl od svého kolegy, Reinera, on preferoval elektronické platby. Na jeho tajný účet, který oficiálně vlastně patřil někomu úplně jinému, mu přišel sedmiciferný obnos - deset milionů.

Chvíli si liboval v pohledu na tu částku na svém bankovním účtu. Když se přesvědčil, že firma Mataco jedná spolehlivě, rozhodl se, že celou operaci dotáhne do konce. Nesmí kolem čmuchat inspekce, ten zatracený Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Musí odvést pozornost. A měl promyšlený plán, jak to udělat. Zvedl sluchátko, vytočil číslo a čekal.

Pak to někdo zvedl a ozval se chraplavý hlas: "Haló?"

Karel se opřel, zhluboka nadechl a řekl: "Zahajte fázi odpoutání pozornosti. Odměnu dostanete hned, jak to dokončíte."

* * *

Zdeněk Málek právě seděl v křesle a četl si noviny, když zazvonil zvonek. Otevřel dveře a spatřil dva policisty a jednoho muže v kabátě.

Civilně oblečený muž se zeptal: "Pan Málek?"

"Ano. Přejete si?" odpověděl Zdeněk.

"Jménem zákona vás zatýkám pro podezření z praní špinavých peněz. Nyní vás musím odvézt k výslechu."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama