.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

8. kapitola – Kontakty

8. prosince 2012 v 18:00 | Sheppard |  Legální drancování
"Žádnej parazit nezničí svýho hostitele, voni jo. Rozkradli všechno… VŠECHNO!" (František Ringo Čech)




Sněhové vločky se snášely do ulic a během dne vytvořily postupně bílý poprašek. Bylo pod mrakem a foukal studený vítr. Začalo se stmívat, když černé auto zastavilo u obrubníku na parkovišti na malém náměstíčku. Vystoupil Radim Reiner, přešel na druhou stranu parčíku a octl se před kostelem.

Prošel mohutnými dveřmi dovnitř, prošel po straně a přisedl si na židli vedle muže v obleku s kravatou. Barevným rozetovým oknem sem pronikalo jen málo světla, takže všudypřítomné svíčky působily ještě impozantněji. Varhany hrály dlouhé, hluboké tóny.

"Gratuluji, svou část dohody odvádíte prostě famózně," pochválil Reinera neznámý muž, "to s tou teplárnou vyšlo na jedničku! A čmuchalové dostali přes čumák."

Radní, aniž by se svému protějšku podíval do očí, pronesl prkenně: "Díky. Ale měli jsme na mále. Dokázali jsme si, že to jde i ve velkém, ale teď se musíme vrátit ke starému režimu."

"Omyl," vyhrkl muž sedící vedle, "tohle bylo jen zahřívací kolo. Teď nás čeká ještě vrchol."

"Možná jste si ještě nevšiml, ale jsem nucen spolupracovat se Součkem."

"Váš problém, měl jste si líp hlídat informace."

Teď už Radim zvýšil hlas: "Já si je hlídal! Ani nevím, jak se k tomu dostal, kruci. Zajímavý, že on to všechno prokoukl a ti z protikorupční ne…"

"Mně je to úplně jedno, kdo vás vydírá. Vy pracujete pro mě, plníte závazky, já vás platím a tím to pro mě končí. Je mi jedno, že vás třetí strana ždíme," setřel Reinera muž.

"Neždíme mě! Jsme teď… spolupracovníci," řekl výmluvně radní.

Muž ve smokingu prudce zvedl ruku na znamení, že už nehodlá tímhle handrkováním ztrácet čas: "Přejděme k věci, prosím."

Radní zmlkl, opřel se a opět odvrátil pohled. Varhany stále duněly.

"Jestliže to, co jsme dokázali teď, považujete za slušný kšeft, to, co nyní navrhnu, bude něco jako jackpot. A přitom to nebude o nic složitější… pokud si tedy dáte pozor," popíchl ho, než vyřkl to hlavní, "a budete bohatě odměněn. Už jste slyšel o firmě Mataco? Patří mému příteli, já jsem jen prostředník, za to, že tu pro něj trochu zalobbuju, mi dá kontakty. No zkrátka - chtějí rozšířit své působiště v Evropě. Tak jsem si říkal, proč by nemohli sídlit tady ve Městě."

"Mataco. Náhodou jsem o té korporaci slyšel. Zdánlivě nenápadná, ale prý je její vlastník anonymním majitelem rozsáhlé sítě firem po celém světě a tahá za nitky ve většině vlád. Nechci, aby se v mém městě děly nekalosti."

"Ha ha ha, tak od vás to sedí, pane Reinere. A dávejte si pozor na to, co říkáte. Vaše město?! Od kdy? Nebo spíš - dokdy? Tohle město je moje… a ať už vás nikdy neslyším říkat takové nesmysly!" uzemnil ho neznámý muž.

Radim se snažil udržet si čest nebo spíš vlastní ego, ale najednou mluvil uctivěji: "Dobrá. Já… já prostě nevím, jestli to chci dělat ve velkém."

"Ale s tím už jste začal, je z vás velká ryba. No tak! Buďte trochu ambiciózní," na tváři neznámého se na zlomek vteřiny objevil úsměv, "na komunální úrovni jsou peníze, na státní hodně peněz a moc, čímž se dostávám k vaší odměně. Za pár měsíců jsou parlamentní volby. Co byste říkal na to být poslancem? Ten můj přítel má totiž přítele a ten může zajistit vaše vítězství."

Reiner nic neřekl, ale ve skrytu duše věděl, co chce. Občané nebudou proti, protože díky nové továrně přibudou pracovní místa. A kdyby se někomu ten projekt zase nelíbil, jednoduše ho zdiskredituje, jako to udělal s tím občanským hnutím, kterému "není lhostejná situace ve Městě". Koneckonců zbraně jsou obchodní artikl jako každý jiný.
"Jsem si jistý, že se nějak domluvíme," řekl po chvíli Reiner.

* * *

Inspektor Pražák unaveně odhodil list papíru na stoh desítek dalších. Už týdny se v tom hrabe a zatím nic použitelného, jen náznaky. Byl bytostně přesvědčen, že je většina radních z vládnoucí strany napojená na podnikatele, kterým dohazuje veřejné zakázky, prodává podíly ve firmách, a kterým prokazuje za úplatky privilegia. Měl podezření hned na několik nezákonných machinací, byl blízko, cítil to.

Dnes mu přišli výpisy z novelizace vyhlášek, ve kterých se nacházely různá omezení, která vyřadila z tendrů ostatní firmy a veřejná zakázka tak připadla firmě, se kterou se radní předem domluvili a inkasovali za to jistě balík peněz. A takových vyhlášek a následných úředně-správních úkonů bylo za poslední dobu až podezřele moc.

Palcem a prostředníkem si mnul oči a ujišťoval se, že zítra může s prací pokračovat, že má teď, v šest hodin večer nárok jet domů. Stejně už byl vyčerpaný a nemohl by se soustředit. Zhasl lampu na svém pracovním stole a prošel kolem dalších stolů. Až nyní si uvědomil, že tu je už notnou dobu sám, že poslední z jeho kolegů odešel před hodinou domů. V šatně pro personál si vzal svou tašku a nastoupil do výtahu.

V podzemní garáži stálo už jen jedno auto, Pražákovo. Nastoupil, nastartoval, vyjel na ulici a zabočil doprava.

Stále přemýšlel o těch smlouvách na veřejné zakázky, které celý den procházel. Něco v nich nehrálo, ale nechal se unést a začal pátrat na špatném místě.

No jistě! Nemá cenu dokazovat, že ty vyhlášky byly změněný, aby se mohl zmanipulovat tendr. To tendry samotný neměly bejt za těchto okolností vypisovaný. Že jsem si toho nevšiml dřív, uvažoval intenzivně inspektor.

Stočil vůz do protějšího pruhu a rozjel se zpět do kanceláře. Byl si bytostně jistý, že konečně prohlédl chybu soupeře. Nemohl to vydržet, kousl se do horního rtu, nervózně odfukoval. Vtom si uvědomil, že na tom zatraceném semaforu, který před vteřinou podjel, byla červená. Pozdě!

Vjel do křižovatky plnou povolenou rychlostí, padesátkou. Do hlavy se mu nahrnula snad všechna krev. Reflexy zapracovaly - přidupl pedál až k podlážce a strhl volant prudce doleva. Pneumatiky hlasitě vyly, to už ale věděl, že to nezvládne. Za zlomek vteřiny se ozvalo skřípění plechů a řinčení skla. Pásy se Pražákovy zařízly do pasu a do hrudi, pak jím zpětný ráz smýknul dozadu a on tvrdě narazil do sedačky. Srdce mu bušilo jako o život.

Bože, ten modrej Volkswagen je na odpis, pomyslil si.

A pak si uvědomil, že jeho auto vypadá pravděpodobně stejně, a že je v něm vlastně zaklíněný… a že cítí strašnou bolest. Ještě rozmazaně viděl, jak se k nehodě sbíhají lidé, než omdlel.
 


Komentáře

1 Darren Moore Darren Moore | Web | 8. prosince 2012 v 18:22 | Reagovat

No ne. Tentokrát žádný spěch. Jen jeden dialog sólovka na celou kapitolu. Velké + :-) Skvěle jsem si početl a má čtenářská fantazie se měla o co opírat. Výtečně.
A jinak, jak jsi na tom se svou přípravou na SCI-FI povídku 2012?

2 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 9. prosince 2012 v 12:55 | Reagovat

[1]: Děkuji, jsem rád, že jsem tě potěšil. :-) Já už mám svou povídku hotovou a dneska ji pošlu.

3 Darren Moore Darren Moore | Web | 9. prosince 2012 v 14:12 | Reagovat

[2]:Tak to už se těším, až ji na PP zveřejní :-) Tu svou jsem Ti už poslal na mail.

4 jednoducho-cvokhaus jednoducho-cvokhaus | Web | 12. prosince 2012 v 14:29 | Reagovat

Wow! To je jediné čo ma napadá. Do politiky som síce taká ľavá ako do matiky a teda tie tendre mi zhola nič nehovoria, ale šiesty zmysel napovedá že z toho nápadu nič dobré nevzíde. Teda, aspoň pre môjho obľúbenca Součka nie. Záver veľmi prekvapivý a výbušný, chvíľu som nedýchala! Ale vyzerá, že to pán inšpektor predýcha a po kratšej pauze bude pokračovať ďalej. Som taká zvedavá! Zhĺtla som to na dva dychy (píšeš čoraz dlhšie čo ma nesmiesne teší)  a už len kvôli pokračovaniu si želám aby bola sobota...

5 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 12. prosince 2012 v 15:27 | Reagovat

[4]: Tendr = veřejná zakázka. Při výběrovém řízení se hledá firma, která zakázku provede nejlevněji a nejkvalitněji. Veřejné zakázky vyhlašují správní orgány (obce, kraje, stát) na nákup nebo opravu veřejného a státního majetku (silnice, policejní vozidla, softwary na ministerstvech atd.).

Bohužel často jsou tendry předražené, politici to dohodí někomu za úplatek a vše to platí daňový poplatníci (=občané).

6 Amy Amy | E-mail | Web | 15. prosince 2012 v 18:22 | Reagovat

Poučení a zábava zároveň :)
Před Vánoci všichni nějak chytí "druhý dech" a pouští se do psaní :) A člověk pak ani nemá čas to všechno přečíst :) Nicméně skvělá kapitola :)

7 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 15. prosince 2012 v 18:35 | Reagovat

[6]: Díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama