.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

7. kapitola – Kontrola

1. prosince 2012 v 18:00 | Sheppard |  Legální drancování
"Žádnej parazit nezničí svýho hostitele, voni jo. Rozkradli všechno… VŠECHNO!" (František Ringo Čech)




Eva vymrštila ruku z pod peřiny a plácla do budíku, který právě upozorňoval majitelku, že je čas vstávat. Uchopila ho a dala před oči, zmučeně se zamračila a vrátila ho na noční stolek. Michal se převalil čelem k ní. Přitulila se k němu a společně si vychutnávali tu skvělou chvilku.

Budík začal po pěti minutách zase zvonit. Hbitě se posadila, vzala ho do ruky a vypnula, tlačítkem vzadu, kterým se budík deaktivuje nadobro. S žuchnutím zabořila hlavu zpět do polštářů.

Protřela si oči a řekla: "No… nevyhneme se tomu."

"Hmmm," ozvalo se zívnutí, "co naděláme."

Když se oblékli, zamířili rovnou do kuchyně.

"Rozpustný nebo turka?" vytáhla dva hrníčky ze skříňky a položila vedle rychlovarné konvice.

Michal ji zezadu objal a dal pusu na rameno. "Rozpustný. Víš, že ti to po ránu strašně sluší?"

"Ha ha ha. Nevykládej mi tady pohádky," nasypala do každého šálku dvě lžičky kávy.

"Ne, fakt," Součkovi byla trapné nic nedělat, tak popadl nůž a nakrájel chleba.

"Včera to bylo úžasný, je to úžasný… být s tebou," začervenala se Eva.

"Ha ha, pak kdo tu vykládá pohádky?" zazubil se Michal, "můžu Brackovi nalít vodu?"

* * *

Radim hodil do ohně poslední papír a sesunul se do křesla. Třásly se mu ruce a po spáncích mu stékaly krůpěje potu. Z kuchyně vyšel další muž, nesl dvě sklenice s vodou.

"Díky Karle," vzal si sklenici a naráz ji vypil.

Pak se třikrát zhluboka nadechl a vydechl. Několik minut jen tak zírali do krbu.

"Myslíš, že jsme byli bezchybní?" prolomil zlověstné ticho Karel.

Reiner složil hlavu do dlaní a nevěděl, zda byla ta otázka jen řečnická nebo jestli se Karel opravdu ptá. Zřejmě potřeboval ujištění. To mu však nemohl poskytnout.

"To se teprv uvidí," konstatoval objektivně situaci.

Jestli se jim nepodařilo zlikvidovat všechny důkazy v Radimově domě, budou mít problém. Dnešní inspekce z Kontrolního úřadu bude mít jistě povolení k prohlídce.

Celou noc strávili na magistrátu prohledáváním svých kanceláří a pak ještě několikrát prošli Reinerovu vilu. Byli vyčerpaní, ale při troše štěstí se vyhnou soudu.

"Příště musíme bejt opatrnější! Už žádný domlouvání po e-mailu, žádný výpisy a lejstra si nemůžeme brát domu ani je nechávat v kanceláři. Prostě to musíme dělat opatrnějc," pronesl Karel a Radim celou dobu souhlasně kýval.

Ještě chvíli seděli a snažili se uklidnit. Pak si sedli k jídelnímu stolu a nasnídali se. Radim snědl tři housky a udělal si dva čaje.

Před osmou hodinou dorazili na magistrát, vyšli po schodech do druhého patra a zamířili ke dveřím Reinerovy pracovny. Když otevřel dveře, spatřil uvnitř čtyři lidi v černých uniformách, na zádech s nápisem PROTIKORUPČNÍ POLICIE a jednoho muže v šedém kabátě.

Ten se ihned otočil a představil se: "Inspektor Pražák, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, těší mě."

Radim mu potřásl rukou, Karel také. Reiner se ovládl a nedal na sobě nic znát, druhý z mužů byl zjevně nervózní. Jedna žena z policejního týmu si podezíravě prohlížela soubory v počítači.

"Smím vědět, proč jste nás poctili svou návštěvou?" nadhodil jakoby mimochodem Radim s jistou dávkou sarkasmu.

"Ale ano, jistě že můžete. Hledáme tu," zvedl ze stolu nějaké úřední dokumenty, "důkaz. Omlouváme se, že to bereme rovnou ve velkém, ale máme důvodné podezření, že kdybychom se nejprve ptali, zničíte důkazy." Rozhlédl se po kanceláři. "Tak jsme raději začali hned hledat."

Reiner pokrčil rameny a klidně řekl: "No… poslužte si." Otočil se na patě a vkročil do dveří, pak se ještě ohlédl. "Ty nůžky si klidně nechte," zavolal na muže v uniformě, který právě držel nůžky v ruce, jako by to byl vražedný nástroj. Pak odkráčel pryč, pan Karel ho následoval.

Zatímco rychlými kroky mířili do druhé kanceláře, Karel se ptal: "Jak to, že jsi tak klidný? Působíš sebejistě na to, co nám hrozí."

"To je v téhle branži nutnost, jestli sis toho ještě nevšim. I když seš po krk ve sračkách, musíš vypadat jako král světa," shrnul Radim své zkušenosti do dvou vět.

V Karlově pracovně se lidé z protikorupční policie také jistě zdrželi. Po podlaze se povalovalo několik krabic, na stole ležela pohozená lejstra a počítač byl zapnutý.

"To je bordel, sakra. Doufám, že úklid bude dneska tou nejvíc nepříjemnou věcí," prohlásil Reiner.

Na chodbě potkali Součka. Společně zamířili k jeho kanceláři. Přes dveře byla natažená páska a vedle stáli dva policisté Státní policie.

"Je nám líto, ale dovnitř nesmíte. Musíme počkat na příchod vyšetřovacího týmu a inspektora Pražáka," oznámil drsným hlasem jeden z mužů zákona.

"Jo, právě se prohrabují mou kanceláří. Tak až tu dopátráte, dejte nám, prosím, vědět, abychom se mohli vrátit k práci."

* * *

Po čtyřech hodinách vyšel inspektor ze dveří Michalovy pracovny. Otráveně kývl na své lidi. Na chodbě stáli všichni tři podezřelí, po celou dobu byli pod dozorem a nesměli se vzdálit z budovy radnice.

"Tak. Co jste našli?" otázal se Reiner drze.

"Tentokrát? Nic. Ale buďte si jistej, že to dneska nekončí. Moje práce je čekat, až udělá soupeř chybu. A vy ji jednou uděláte, za to vám ručím," naklonil svou hlavu až k Radimově a poslední slova takřka zašeptal. "Bohužel povolení k domovní prohlídce jsme měli slíbené jen v případě, že tu něco najdem, takže tentokrát se u vás na kafe nezastavím, promiňte. Ale jak jsem řekl, já to nevzdám," dodal zarputile Pražák.

Odešel, protentokrát bez důkazu. Policisté strhli pásku, a Michal tak mohl vkročit do své kanceláře.

"Jak jsi to sakra udělal, že tu nic nenašli? Celou noc jsem ti volal, ale nebral jsi to," řekl se zájmem Radim.

"Dávám si prostě bacha."
 


Komentáře

1 Darren Moore Darren Moore | Web | 1. prosince 2012 v 18:20 | Reagovat

část od části lepší. To, že se do nich pustila protikorupční policie řádně rozvíří děj (alespoň doufám). Chybí mi tam taková ta omáčka v podobě nějakých těch popisů, ale to je jen otázkou vkusu. Jinak za délku dávám jedno velké plus. Abych sepsal nějakou konstruktivní kritiku, musel bych to pravděpodobně přečíst vícekrát => nemáš tam žádné laikovi do očí bíjící chyby.

2 Amy Amy | E-mail | Web | 1. prosince 2012 v 22:42 | Reagovat

"To je v téhle branži nutnost, jestli sis toho ještě nevšim. I když seš po krk ve sračkách, musíš vypadat jako král světa" :-D Zabijácká věta. Nezbývá mi, než souhlasit. Čím dál lepší :)

3 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 1. prosince 2012 v 23:27 | Reagovat

[1]: Ano, děj to bude nejenom rozviřovat, ale i rozvíjet. Jsem rád, že už pomalu dosahuji úrovně, kdy v textu nejsou laikovi do očí bíjící chyby.

[2]: Tuhle větu jsem napsal, a až když jsem to četl, jsem si uvědomil, jaký má přesah. :-D

4 jednoducho-cvokhaus jednoducho-cvokhaus | Web | 12. prosince 2012 v 14:11 | Reagovat

Súhlasím - robíš míľové pokroky. Nemám čo vytknúť. Kapitola bola veľmi čítavá, z vety na vetu som bola nedočkavejšia ako to dopadne. A pre tento krát to skončilo dobre no podozrenie je jasné. Napätie stúpa :-)

5 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 12. prosince 2012 v 15:18 | Reagovat

[4]: Zlepšuji se díky vám. Dodáváte mi motivaci do další tvorby a mnoho zajímavých podnětů. Mílové pokroky - to mě těší. Děkuji za podporu! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama