.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

3. kapitola – Demonstrace

3. listopadu 2012 v 18:00 | Sheppard |  Legální drancování
"Žádnej parazit nezničí svýho hostitele, voni jo. Rozkradli všechno… VŠECHNO!" (František Ringo Čech)




Asi za týden byla ve Městě svolána demonstrace proti politice krajských a městských zastupitelů. Magistrát akci schválil, nenašel se jediný důvod zpochybňující čisté úmysly protestní akce. Měli přijít zastánci pravice i levice, studenti, dělníci (i ti nezaměstnaní), učitelé, sportovci, křesťané, židé, ateisté, heterosexuálové, homosexuálové, zkrátka na happening byli svoláni všichni "komu není lhostejná politická situace v tomto městě a tomto kraji". Řečnit měli bezúhonní, kultivovaní lidé, jakékoliv pobuřující a nebezpečné předměty a transparenty byly organizátory zakázané. Jednoduše poklidná akce "upozorňující na současnou situaci".

Ráno přijelo ke kavárně Euterpé auto. Za předním sklem se nalézal štítek upozorňující strážníky, že auto vlastní veřejný činitel, a tudíž se na něj nevztahují zákazy parkování a další předpisy. Vystoupil Radim Reiner, rozhlédl se, několik kolemjdoucích na něj vrhlo pohrdavý pohled, a vešel do podniku.

Rozhlédl se po lokále, zda tu nejsou paparazzi a přisedl si k nenápadnému chlapíkovi u malého stolu, pozdravil letmým pokývnutím, vyndal z kapsy krabičku a vytáhl cigaretu. Zastrčil si ji do pusy, a když vytahoval zapalovač, všiml si velké cedule na stěně NEKUŘÁCKÉ PROSTORY, ZÁKAZ KOUŘENÍ. Vrátil ji zpět do balíčku a viditelně zakroutil hlavou.

"Co to bude tentokrát? Naposledy to bylo pěkně nechutný. Ty kravský vnitřnosti páchly a vůbec, byla to práce na hovno," přešel chlap z otázky na stěžování si.

Reiner řekl: "Klid, tentokrát nebudeme nikoho zastrašovat krvavejma balíčkama. Ale náročný to bude. Potřebuju, abyste…" Politik přestal mluvit, když zahlédl, že se blíží servírka.

"Co si dáte?" usmála se slečna s notýskem v ruce.

Reiner stroze odpověděl: "Kafe, prosím."

"Espresso, dvojité espresso, espresso macchiato, cappuccino…"

"Espresso," přerušil výčet politik podrážděně.

Když servírka odkráčela, naklonil se blíže k muži naproti. "Zkrátka - vyvolejte bitku s policií na té dnešní demonstraci. Pokuste se nějak rozbouřit dav a pak třeba hoďte kámen na strážníky a nechte to rozvinout se."

Chlapík se zamračil: "Takže chcete zdiskreditovat celou tu demonstraci…"

"To jste řekl vy! Určitě vás zatknou, ale nebojte, vysekáme vás z toho. Nanejvýš podmínka. A deset milionů na účtu."

* * *

Po druhé hodině odpoledne se začaly v parku shromažďovat hloučky lidí a ve tři už bylo na místě několik tisíc občanů. Aktivista, který akci svolal, vyzval megafonem zúčastněné k zachování pořádku a dav vyrazil po hlavní třídě k radnici.

Už dobrých deset minut bylo slyšet pískání, řehtání a skandování a stále se blížilo. Souček vyhlédl z okna budovy magistrátu a uviděl, jak se demonstranti blíží. Při takovém hluku se nebude dobře pracovat.

Lídr demonstrace si nechal přistavit improvizované pódium, stoupl si čelem k lidu a začal číst svou řeč. Byl to dobrý řečník. Výborný. Jak jeho projev gradoval, stupňovala se i rozvášněnost demonstrantů. Potlesky byly stále častější a konečný aplaus byl následován hlasitým, opakovaným voláním "Chceme změnu!".

Přesně podle definice davu, lidé ztratili sebekontrolu a schopnost racionálně uvažovat, které nahradila emotivnost a unáhlenost. Stačila malá rozbuška.

Někdo ze shluku protestujících hodil mezi dva jízdní policisty dělbuch. A druhý přímo přede dveře radnice. Dav utichl, takže byl slyšet výkřik "Sejmem je! Teď nebo nikdy!". Část demonstrantů se rozeběhla z vytyčené zóny přímo k radnici. Těžkooděnci a jízdní policie se okamžitě přesunuli mezi rozvášněný dav a vchod. Antikonfliktní tým se snažil situaci zklidnit a skutečně lidé se zastavili tři kroky před policejními štíty. I řečník se snažil uklidnit občany, byl však strhnut z pódia, přičemž se mu zničil megafon.

Další dělbuch vybouchl přímo pod okny magistrátu a pět vteřin nato kámen těsně minul jednoho z těžkooděnců. Několik lidí vyrazilo proti policii, někteří z nich s tyčí v ruce. To už veliteli zásahu došli nervy a vydal rozkaz k zásahu. Policejní kordon se sunul vpřed a muži v uniformách začali bít demonstranty obušky hlava nehlava.

Strhla se obrovská mela, a čím víc lidí bylo zpacifikováno, tím víc se přidalo. Ti, kteří se nechtěli do potyčky zapojit, se stáhli zpět a uvolnili tak cestu vodním dělům. Ty spolu se slzným plynem dokázaly agresivní jedince zneškodnit.

Během patnácti minut bylo po bitce. Sanitky odvezly zraněné a policejní antony desítky podezřelých k výslechu. Pořádkové jednotky před radnicí zametly a večer už nebylo po demonstraci ani památky.

Média udělala z demonstrantů agresivní lůzu, která vyvolala v ulicích násilí. Záměr pořadatelů se nenaplnil. Naopak, akce byla jedno velké fiasko. Místo kultivovaného upozornění spoluobčanů na politickou situaci dostali nálepku násilníků a pozornost médií se točilo kolem počtu raněných policistů a výdajů na zásah, místo podezřelých praktik některých radních.

Reiner s lehkým úsměvem vypnul televizi a řekl si pro sebe vítězoslavně: "No, v nejbližší době asi moc demonstrací povolenejch nebude."

Pak do sebe obrátil sklenku whisky a s pocitem dobře odvedené práce šel spát.

* * *

Soudce okresního soudu našel ve schránce jistý balíček. V ten samý den zprostil obžaloby jednoho muže, který byl podezřelý z vyvolání nepokojů při protestní akci, útoku na veřejné činitele a výtržnictví. Trestný čin nemohl být dokázán kvůli neprokazatelným důkazům - špatná kvalita záznamu z kamery a rozporuplné výpovědi svědků.
 


Komentáře

1 Darren Moore Darren Moore | Web | 3. listopadu 2012 v 18:59 | Reagovat

Tady už jde vidět, že jsi se do toho popisování přeci jen trochu pustil. Ještě by šlo přidat, ale oproti minulé části už je to o něco méně strohé (z té demostrace se dalo vytřískat trochu víc). Potom Reiner dívající se na televizi by též mohl dostat o odstavec, možná dva, víc... ale nebudu to s tou kritikou přehánět (jsem asi hodně náročný čtenář), nicméně myšlenka příběhu je dobrá... pak je drobnost: deset miliónů za menší rozruch - není to kapku moc?

2 Amy Amy | E-mail | Web | 4. listopadu 2012 v 12:23 | Reagovat

No jo, co my víme co se tam točí za prachy. Mě to přijde napsané pěkně, popisu už bych moc nepřidávala - podle mě není potřeba. Jdeš jasně k věci a to se mi právě líbí. Nesnáším když je popis na dvě stránky a děj v jedný větě. Takhle to má spád a člověka to nechce pustit :-)

3 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 4. listopadu 2012 v 19:25 | Reagovat

[1]: V pohodě. Za konstruktivní kritiku jsem jen rád. 10 melounů za dlouhodobé ponížení nepohodlných lidí a za odvrácení pozornosti médií je akorát, zvlášť když si nesrovnatelně víc vydělá. :-D

[2]: Jak kdy no... trochu tu délku kapitol přízpůsobuji i jakémusi "blogovému standardu", aby jednotlivé kapitoly nebyly moc krátké ani moc dlouhé. Kdybych to psal jako knížku, tak bych víc popisoval, ale i kapitoly by byly různě dlouhé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama