.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

1. kapitola – Komunální politika

1. září 2012 v 18:00 | Sheppard |  Legální drancování
"Žádnej parazit nezničí svýho hostitele, voni jo. Rozkradli všechno… VŠECHNO!" (František Ringo Čech)


Michal muchlal v ruce malý papírek a nervózně podupával pravou nohou. Už tu čekal skoro půl hodiny a honosné zařízení radniční chodby ho vůbec neuklidňovalo. Dveře klaply a z nich vyšla sekretářka.

"Pan Souček," řekla jeho jméno.

Sebral složku papírů, vstal z křesla, usmál se na ni a vešel do místnosti. Ona za ním zavřela a pokynula mu, aby šel dál. Sama si sedla za pracovní stůl. Michal prošel do další kanceláře. Byla to luxusně zařízená pracovna, v jejímž středu se nalézal velký stůl. Za ním seděl pan Radim Reiner, náměstek primátora, vlivný a mocný člověk.

Ani se nepohnul a řekl: "Co uděláme s těma teplárnama?"

Čekal bych spíš "Posaďte se.", pomyslel si Michal.

"No, vypracoval jsem takovej menší plán. Vlastně na něm pracuju od tý doby, co tu jsem. Půl roku," řekl, posadil se a hodil složku na stůl.

Náměstek ji otevřel a zarazil se. Hned na prvním papíře stálo velkými písmeny, načmáranými fixou 200 PRO MĚ, 200 PRO VÁS a pod tím ZA HODINU NA TRŽIŠTI.

Pak se Michal prudce otočil a odešel z kanceláře. Reiner ztuhl, když se podíval na další list. Rychle prolistoval složku. Byl tam usvědčující materiál, spousta. Podíval se na Součka. Ale viděl už jen, jak za sebou zavírá dveře.

Přesně za hodinu stál na náměstí Míru. Kolem stálo mnoho stánků, obchodníci vyvolávali své nabídky a davy lidí proudili úzkými uličkami mezi krámky. Rušné tržiště, ideální místo na tajnou schůzku. Radní se rozhlížel, ale pana Součka neviděl. Vtom se k němu jakoby odnikud přitočil.

"Tak jak ses rozhodl, Radime?" začal mu tykat Michal.

"Co to má znamenat?" otázal se radní.

"Obchod," řekl Michal, "víte, nemohl jsem si nevšimnout, že si trochu přivyděláváte. Takový jednoduchý bokovky, z kterejch kápnou slušný prachy."

Radim zapřel: "Nevím, o čem tu mluvíte."

Michal se sebevědomě usmál. Nějak se mu podařilo nervozitu setřást.

Řekl: "Udělal jsem si pár přesčasů, prohrabal se archivem, dal pár lidem obálku, někomu nůž na krk… jen obrazně. Však vy moc dobře víte, jak to chodí. A teď k tý nabídce. Buďto ji přijmete, nebo kopie tý složky zamíří ke státnímu zástupci, což byste asi nechtěl."

Reiner se podíval na složku a pak si vybavil nápis 200 PRO MĚ, 200 PRO VÁS. Dvě stě milionů… takhle velkou akci ještě nedělal, do teď to vždy bylo pár desítek milionů. Ale všechno se má zkusit, tak proč ne privatizace blbejch tepláren.
Radim začal strategizovat: "Tak tedy dobrá, řekněme, že do toho půjdu, ale…"

"Skvělý. Ozvu se," skočil mu do toho Michal a zmizel kdesi mezi stánky se zeleninou.
 


Komentáře

1 jednoducho-cvokhaus jednoducho-cvokhaus | Web | 27. září 2012 v 21:42 | Reagovat

Chvíľku to vyzeralo ako nevinný začiatok (chválim za úvodný opis situácie ;-) ) a potom sa to rozbehlo. Vyhrážky. Tajné machinácie... A tajomný koniec. Me gusta! Zatiaľ to vyzerá dobre ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama