.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Srpen 2012

Info o LD

18. srpna 2012 v 18:00 | Sheppard |  Legální drancování

> VŠECHNY KAPITOLY ZDE <

Žánr: thriller / krimi
Kapitol: 18
Vydáváno: 1. září 2012 - 9. března 2013 (skoro každou sobotu)

Děj:
Ne všichni na magistrátu Města jednají zcela podle zákonů. K takovým ne zcela poctivým politikům patří i Radim Reiner a Michal Souček. Nekalé praktiky se stupňují a vliv mafie sílí. Podaří se policii zastavit (na oko legální) drancování Města?

Motto:
"Žádnej parazit nezničí svýho hostitele, voni jo. Rozkradli všechno… VŠECHNO!" (František Ringo Čech)


SDC - závěrem

11. srpna 2012 v 18:00 | Sheppard |  Setkání dvou civilizací
Setkání dvou civilizací není příliš přísná sci-fi. Jak také popsat technologie a různé systémy rasy, která je technicky i mentálně tisíce let před námi, že? Spíše jsem se zaměřil na porovnání dvou zdánlivě odlišných civilizací, té naší a smyšlené Droxské. Hlavní hrdina, Aiden Boocks, se senzačně setkává s mimozemšťany, pak se vrací zpět na Zemi, kde si uvědomuje, jak špatní a zlí lidé jsou. Droxové se mu jeví jako dokonalé společenství. Chvíli trvá, než si oni uvědomí, to samé, co Aiden. Jenže pak se něco zvrtne...

Setkání dvou civilizací je povídka, nikoli tisícistránkový psychologický román. Myšlenkové pochody hlavního hrdiny jsou tedy rozpracovány jen povrchně a i ostatní filozofické vsuvky jsou velice stručné. Přeci jen je to sci-fi, takže prim hraje technologie, akce a v ději se vyskytuje hned několik zvratů. Co se děje týče, jedná se jen o mé spekulace (např. chování postav a skupin). Některé situace jsou i na sci-fi možná trochu přitažené za vlasy. Nalezení pozůstatků civilizace, která prováděla pokusy s evolucí je spíše jen obrazem toho, že vesmír ukrývá mnoho senzačních věcí, jen je objevit.

A koneckonců oni ti Droxové také nebyli zas tak dokonalá rasa. Několik jedinců využilo příležitosti a dostalo se k moci násilím pod záminkou konání obecného blaha. Podle mě je v lidské civilizaci mnoho dobrých jedinců, kteří táhnou lidstvo kupředu, a zároveň mnoho "zlých", kteří ho zase táhnou ke dnu. Jejich poměr je v různých dobách jiný a třeba je právě on závislý na vyspělosti. Ale i tak se u extrémně vyspělé rasy, jakou jsou Droxové, najdou právě ti zlí jedinci. Třeba se mi podařilo vytvořit obraz lidstva za tisíc let, třeba ne. Třeba by setkání s cizí civilizací dopadlo tak, jako v Setkání dvou civilizací. Na závěr si položme otázku: Může být lidstvo vlastně někdy dokonalé?

Jednotlivé kapitoly jsem sepisoval vždy po publikování předchozí, takže děj i forma jsou prvoplánové, bez úprav a někdy narychlo dělané.

Doufám, že vás čtení SDC bavilo, a zároveň děkuji, že jste si našli na čtení amatérské povídky čas.

Do komentářů napište, jak se vám povídka líbila!

Perexy

5. srpna 2012 v 20:00 | Sheppard |  Oznámení
S novou povídkou přijde malá změna. Na úvodní stránce blogu se nebudou zobrazovat celé články, ale jen perexy, většinou v podobě motta, loga povídky nebo názvu kapitoly. Abyste mohli číst dál, je nutné kliknout na nápis "Celý článek", případně na nadpis článku.

25. kapitola – Záhuba

4. srpna 2012 v 20:00 | Sheppard |  Setkání dvou civilizací
"Kdyby nás navštívili mimozemšťané, dopadlo by to podobně, jako když Kolumbus přistál v Americe, což také domorodým obyvatelům nepřineslo nic dobrého."(Stephen Hawking)

25. kapitola - Záhuba


Radikálové z obou táborů dostali záminku. Folok zmobilizoval celou armádu i dobrovolné milice, zatímco druhá strana vyhlásila stanné právo, protože stále měla většinu ve Sborovně správců. Mnoho lidí se přidalo k odboji proti Planakovu začínajícímu absolutismu. Také se začali seskupovat aktivisté zastávající názor, že se dá celá záležitost vyřešit mírovou cestou. K této organizaci se přihlásilo nejvíce Droxů včetně intelektuální elity a veřejně známých osobností. Jenže ti neměli zbraně!

Loď třídy Gafaral sestoupila k povrchu. Přistála hladce v hlavním městě a její posádka v pořádku vystoupila. Všude houkaly sirény a Droxové zmateně běhali po ulicích. Lopdapem se rozléhal křik. Všeobecnou paniku umocnil Planakův uklidňující projev v celoplanetárním rozhlase, do kterého se mu podařilo nabourat.

"Celá planeta včetně Lopdapu je pod kontrolou droxského lidového velení. Neklaďte odpor při prohledávání vašich domů. Pokud se neprokáže spolčení s narušiteli demokracie, automaticky jste našimi spojenci. Všichni spiklenci budou zničeni!" hlásal odhodlaným hlasem nastupující diktátor.

Aiden se svými společníky běžel ke Sborovně správců řídících národ. Od přistávací plochy byla vzdálená jen tři bloky. Náhle začalo kdesi v dálce cosi kvílet a ten zvuk se přibližoval. Jujapak se ohlédl, ale přes hustou zástavbu nic nezahlédl. Obával se však nejhoršího… a to také následovalo.

Oblohou prosvištěla balistická raketa. Země se mohutně otřásla, až všichni spadli. Všechna skla v okolí se roztříštila tlakovou vlnou. Sloupy se zhroutili, transportní plavidla se poroučela k zemi, ulice zalila mračna prachu. Po deseti vteřinách nebylo vidět ani na pět metrů. Jediné, co prosvítilo oblak dýmu, byl ohnivý sloup, tyčící se nad městem jako metla.

Aidenovi pískalo v uších, pálily ho oči, v puse měl krev a hlavně necítil levou ruku. Zamžoural a konečně uviděl, i když matně, tu strašnou spoušť. Větší částečky se usadily, ostatní prach byl hnán větrem pryč. Boocks vyplivl krev a pár zubů a pak se pokusil posadit. Velká bolest mu tento záměr rychle překazila, a tak si zase lehnul. Po chvíli se k němu dopotácel Sulmuk. Jeho pohled prozradil mnoho - Aiden na tom nebyl moc dobře.

Sulmuk se k němu sklonil a položil mu ruku na hruď, a když ji zvedal, Aidenna ní uviděl krev. Také cítil, jak mu stéká po spánku. Pak přišel Kampel a pomohl druhému Droxovi zvednout ocelovou traverzu z pozemšťanovy ruky.

Za okamžik přiběhli Jujapak a Kunalim.

Jen, co pilot popadl dech, začal horlivě popisovat zkázu kolem: "Sborovna je srovnaná se zemí, teď je tam už jenom kráter. Všude se kouří a několik budov hoří. Plno Droxů zahynulo…" Dál už nemohl mluvit. Když uviděl Aidena, vykoktal jen: "Co teď budeme dělat, kruci?"

"Musíme ho dostat do bezpečí," ukázal na Boockse Sulmuk, "stejně nemůžeme nic dělat."

Droxové odtáhli Aidena zpět k jejich lodi. Ihned po vzletu začal houkat alarm. Do trysek a do chladicího systému se dostal prach. Naštěstí se projevily Jujapakovy dlouholeté zkušenosti, a tak loď, i když s obtížemi, dostal na předměstí. Odnesli Aidena do nejbližšího domu.

"Vítejte v mém příbytku. Tady budeme v bezpečí," pronesl Jujapak.

Droxové položili Aidena na pohovku. Jujapak přinesl lékárničku a spolu se Sulmukem se pustili do ošetřování. Na tržné rány a škrábance nastříkali dezinfekci a pak regenerační gel. Ruku mu zafixovali do dlahy. Píchli mu lék proti bolesti a směs první pomoci - koktejl podpůrných látek, které nabudily organismus a urychlily proces hojení. Jujapak ještě přejel největší šrámy zařízením, které během několika vteřin rány sešilo mikrovláknem. Dal mu napít a nakonec mu zezadu na krk připevnil malou vibrační masážní kuličku, která pacienta uklidňuje.

"To je příjemné. Jako masáž," řekl potichu Aiden a snažil se nedat najevo bolest.

Droxové se sešli ve vedlejší místnosti na poradu.

Jujapak řekl: "Naneštěstí nemám diagnostický přístroj ani kompaktní CT nebo MR, ale obávám se, že má vnitřní krvácení."

Nastalo dlouhé ticho, které přeťal až Kampel. "Musíme ho vzít do nemocnice," navrhl.

Jujapak razantně řekl: "To ale nejde. Když ho… když nás objeví planakovci, je konec. A navíc, ve městě teď bude dusno."

"Hlavně si nejdřív musíme vyndat čipy ze zápěstí, jinak nás najdou," vmísil se do rozhovoru Kunalim.

Všichni si je vyřízli a zničili. Nad domem proletěly desítky stíhaček, z několika palpostů ukrytých mezi domy na ně začali střílet. Mnoho strojů se zřítilo k zemi, jiné opětovaly palbu. Ve městě bude opravdu dusno. A pravděpodobně nejen ve městě…

* * *

V Daldaku, dalším velkém městě, se shromáždil dav Droxů před Planakovým dočasným hlavním sídlem. Až dobude Lopdap, vystaví si tam palác. Jednotky droxského lidového velení bránily demonstrantům ve vstupu. Lidé pobrali, co jim přišlo pod ruku, a začali mlátit planakovce hlava nehlava. Někdo z davu hodil mezi vojáky třaskavinu. V tom místě demonstranti prorazili obranný val a odhodlaně se hnali na Planaka. Když vtrhli dovnitř, diktátorova osobní ochranka začala do Droxů střílet. Planak využil nejnovějšího vynálezu a přenesl se na svou loď na oběžné dráze. Odtamtud aktivoval bomby, které ve svém sídle nastražil. Nervový plyn zabil Droxy v okruhu několika set metrů.

* * *

Samul si uvědomil svou chybu. Neměl udat své přátele a toho člověka. Toho hodného člověka. Teprve teď si uvědomil, že Planakovi nejde o blaho droxského národa, ale jen o moc.

Rozbrečel se, protože si dával za vinu celou tuhle občanskou válku. Opřel se o jeden z pultů v té pradávné laboratoři a sesunul se k podlaze. Pak prudce vstal, přeběhl místnost a vzteky praštil do paměťového krystalu, z kterého se tu vědci pokoušeli celý den dostat nějaké informace. Ten se po zásahu pěstí rozzářil. Oslepující záblesk světla se rozlil celou laboratoří a vzápětí zase zmizel. Všichni přítomní Droxové padli na kolena a udiveně na sebe pohlédli.

"To nebylo paměťové zařízení," řekl skoro zdrceně Sumul.

Cítil se jako naddrox, jako osvícený. Právě objevil prastarý odkaz rasy, která dělala experimenty s evolucí, protože jí, stejně jako Droxům, chyběl už jen poslední krok k povznesení. A oni to dokázali!

Každý Drox ovládal telepatii. Většinou však byla tato schopnost velice nerozvinutá a využití vyžadovalo mnoho sil. Nyní to bylo velice snadné. Zařízení pravděpodobně aktivovalo dosud nevyužité části mozku. Všichni vědci z laboratoře spojili síly svých myslí a odeslali telepaticky informace na O-Drox. I s vypětím všech sil to stále nešlo, mnoho Droxů bylo stále mimo dosah. Sumul se zkoncentroval a vydal ze sebe všechno. Když splnil úkol, padl vyčerpáním na zem, chvíli lapal po dechu, až nakonec zemřel.

Jeho poslední slova zněla: "Doufám, že jsem odčinil tu hroznou chybu. Rád jsem prokázal našemu… našemu národu… laskavost."

* * *

Sulmuk se zarazil, udělalo se mu nevolno, zavrávoral, pak ale získal zpět rovnováhu a napřímil se.

"Někdo mi předal telepaticky informace. Nemůžu moc rozeznat kdo, ale bylo jich víc. Sumul. Cítíte to taky?" řekl.

"Ano," odpověděli jednohlasně ostatní Droxové.

Jujapak se usmál a řekl nadšeně: "Povznesení…" V rozrušení nevěděl, co říct.

Všichni čtyři přistoupili spontánně k Aidenovi. Měl velké bolesti.

"Můžeme ti předat klíč k dosažení dalšího stupně bytí," pronesl klidně Kampel.

Aiden potlačil bolest a stěží se zmohl na: "Sem s tim."

"Ale tvůj mozek to nemusí zvládnout," upozornil Jujapak.

Aiden se na něj podíval a důrazným hlasem řekl: "Stejně umírám. Přece jsem sem nejel přes půlku galaxie, abych si tu udělal piknik, sakra!" Zaklonil hlavu, zavřel oči a potichu, ale sebejistě prohlásil: "Do toho!"

Droxové spojili své síly a předali pozemšťanovi potřebné vědomosti. Vědomosti celého vesmíru. Sami pak zavřeli oči a soustředili se. Jejich fyzická těla se rozplynula a oni završili svou cestu.

Většina Droxů udělala ve stejný okamžik krok přes cílovou čáru životní pouti a vydala se do neznáma.

K čemu teď byla Planakovi všechna moc? Mohl vládnout té hrstečce, co zůstala. Ale to by bylo tristní. Bojující Droxové se pokusili také o povznesení, ale marně. Zloba a nenávist jim zapříčila cestu. Jejich potomci budou mít možnost volby. A nesmějí ji promarnit. Rasa Droxů se tedy rozdělila do dvou sfér - zatímco většina postoupila na vyšší úroveň bytí, někteří zůstali a žili dál.

Aiden zakašlal a následně mu tělem projela prudká bolest. Udělalo se mu temno před očima, tep se zrychlil a dýchání bylo mělké. Pak vydechl naposled. Svalstvo povolilo a hlava neslyšně klesla.

Srdce přestalo tlouct, mozková aktivita se však navzdory tomu na okamžik zvýšila, pak nastala mozková smrt. Aidenovo tělo se rozplynulo a jeho vědomí se povzneslo.