.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

22. kapitola – Výzkum na Z-Droxu

14. července 2012 v 18:00 | Sheppard |  Setkání dvou civilizací
"Kdyby nás navštívili mimozemšťané, dopadlo by to podobně, jako když Kolumbus přistál v Americe, což také domorodým obyvatelům nepřineslo nic dobrého." (Stephen Hawking)

22. kapitola - Výzkum na Z-Droxu


Zámky dveří pozemské lodi zaklaply, loď líně vzlétla a mračna prachu se zvedla do všech stran.

Drox ve středisku mrknul směrem k čidlu, čímž spustil komunikační kanál, a řekl klidně, s kamennou tváří: "Vy jste poslední. Leťte na udané souřadnice."

Jakmile loď po chvíli letu dosáhla cílového bodu, obklopila ji fialová záře. Když se pavučina rozplynula, bylo v těch místech, kde stála loď, prázdno.

"Transport byl úspěšně dokončen, všichni lidé i všechny jejich lodě jsou nadobro pryč," ohlásil dispečer.

Tři roky žily droxská a lidská civilizace společně, nyní se během tří dnů jejich přátelství zhroutilo, jakoby nikdy nebylo. Setkání dvou odlišných kultur nedopadlo zrovna podle představ ani jedné z nich.

* * *

Obří sluneční kotouč se chýlil za obzor, nad písečnými dunami se tetelil horký vzduch a jediné, co narušovalo ticho, bylo hučení chladiče transportní lodi. Aiden se otočil, aby ještě jednou mohl alespoň pohledem poděkovat lodi třídy Gafaral, jejíž těžko vyslovitelné jméno si nezapamatoval. Hlavní bylo, že je dokázala přepravit do bezpečí… tedy spíše jeho. Jinak by ho deportovali spolu s ostatními zpět na Zemi.

Možná je to ze všech lodí, ve kterých jsem v životě seděl, ta úplně nejdůležitější, uvažoval Aiden.

Jujapak mávl rukou před čidlem, a otevřel tak dveře deset metrů vysoké a v průměru patnáct metrů široké kupole. Vstoupil dovnitř, po něm vešel Aiden následován Sulmukem a Kampelem. Pozemšťan, který se rozhodl žít na O-Droxu, Drox, který se jako první setkal s lidmi, Drox, který prozkoumal Aidenovu paměť a Drox, jenž nalezl způsob, jak využít záření k cestování napříč galaxií - trojice Droxů riskovala, aby ukryla člověka. Planeta Z-Drox byla ideální skrýš. A také tu byl učiněn znepokojivý objev. Možná, že za jiných okolností by Aidena Boockse vydali a dělali by dál svou práci. Tohle se však muselo prošetřit. A navíc mu věřili - všichni lidé nebyli špatní, Aidena shledali dobrosrdečným a zvídavým.

Octli se v multifunkční laboratoři. Aiden přejel vnitřek kopule pohledem tam a zpět. Po obvodu bylo ke stěně nalepeno několik menších boxů. V laboratoři se nacházely i obytné prvky, takže v ní výzkumníci zřejmě i bydleli. Aidenovi se zdálo, že všechny přístroje nejsou ještě vybalené. Dveře jednoho z boxů se se zasyčením rozevřely a vyšel z nich jeden Drox.

"Zdravím, přátelé. Buďte vítáni. Aidene, slyšel jsem o vás. Prý jste chtěl zůstat. No… myslím, že toho nebudete litovat. Mé jméno je Kunalim." Když uviděl tázavé pohledy Aidenových společníků, dodal: "Samul šel zkontrolovat sondy, vrátí se za půl hodiny."

Poté přešel k jednomu z pultů a pokynul ostatním, aby se šli podívat. Gestem zapnul tablet a pomocí rukavic s akcelerátory přesunul obraz na výkonnější projektor, který navíc, na rozdíl od tabletu, dokázal promítnout obraz v prostoru. Aiden zkřížil ruce na prsou a zvědavě očekával to, co jim výzkumník sdělí.

Nad pultem se objevila nějaká kostra a kolem naběhly různé údaje. Aiden nemusel nic číst ani slyšet, aby poznal, že to je lidská kostra… nebo něco hodně podobného.

"Tohle jsme našli před týdnem u Magdarských vrchů. Předpokládali jsme, že na Z-Droxu byl kdysi život, ale tohle… Podle kostry jsme mohli rekonstruovat podobu toho živočicha. Je neuvěřitelně podobný lidem ze Země. Vážení, to není náhoda. Ačkoliv jsou Droxové i lidé humanoidní, fyziologicky jsou dost odlišní. Je prakticky nemožné, aby se život na různých planetách vyvinul stejně. Tenhle…," hledal správné slovo, "tvor má s lidmi hodně společného. Ale není to úplně člověk." Pak přepnul na další snímek, na kterém byl ten člověk v celé své kráse. "Takhle nějak vypadali," uzavřel Kunalim.

Bylo to něco mezi lidoopem a člověkem.

"Počkat!" vykřikl Aiden, "tohle já znám. To je člověk vzpřímený, Homo erectus."
 


Komentáře

1 Amy Amy | E-mail | Web | 15. července 2012 v 13:40 | Reagovat

Wow, a já si říkala jak to bude pokračovat.... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama