.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

9. kapitola – Schůzka

14. dubna 2012 v 18:00 | Sheppard |  Setkání dvou civilizací
"Kdyby nás navštívili mimozemšťané, dopadlo by to podobně, jako když Kolumbus přistál v Americe, což také domorodým obyvatelům nepřineslo nic dobrého." (Stephen Hawking)

9. kapitola - Schůzka


Když Aiden vystupoval z vozu, něco mu prosvištělo nad hlavou. Podíval se a ve výšce asi padesáti metrů zahlédl dvě rovnoběžné kolejnice, pod kterými byla zavěšena rychle jedoucí kabina pro pasažéry. Tento dopravní prostředek byl tedy kombinací vlaku a lanovky a uháněl rychlostí dobrých tři sta kilometrů v hodině. Dále kapitán pocítil, jak ho ovanul závan teplého větru. Venku bylo nejméně pětadvacet stupňů celsia a jasná obloha nebránila slunci, které stálo tou dobou asi sedmdesát stupňů nad obzorem, zahřívat vzduch a rozpalovat zemi ještě více.

Pět mužů se přesunulo do budovy, vyjeli do třetího patra a přešli chodbou do jedné z místností. Uprostřed stál kulatý stůl a kolem něj asi patnáct židlí. Na sedmi z nich již seděli Droxové. Lidé a jejich doprovod, Jujapak, Sulmuk a autor překladu, se posadili na druhou stranu stolu. Troje zástěny, kterými vešli, se automaticky zavřely, a tak se dotvořily kruhový půdorys místnosti. Byl to příjemně osvětlený a dobře klimatizovaný prostor. Stěny byly z materiálu připomínajícího dřevo.

"Vítejte na naší planetě jménem O-Drox," začal jeden z diplomatů, nechal cizince informaci vstřebat a pokračoval. "My jsme Droxové. Obýváme tuto planetu již tisíce let. Vězte, že vás chceme poznat a nemáme žádné nepřátelské úmysly. Prosím, představte se nám."

Zařízení tlumočilo droxsštinu v reálném čase, takže pozemšťané slyšeli ve sluchátkách právě to, co Drox říkal. Kapitán zakašlal, aby mohl promluvit čistým hlasem. Opřel se lokty o stůl a naklonil se blíž k těm, kteří seděli naproti němu.

Řekl: "My jsme lidé z planety Země. Vlastně ani nevíme, jak jsme se sem dostali. Blížili jsme se v naší lodi k naší planetě a chystali se přistát, ale něco nás sem přeneslo," pak jakoby ztratil řeč a s nevěřícným zavrtěním hlavy pronesl, "pořád tomu nemůžu uvěřit. Sedím tady, ani nevím kde, a povídám si s… s někým, kdo není člověk. Je toho na mě moc."

Palubní inženýr mu do toho skočil slovy: "A nevíte náhodou, jak se to stalo? Nemůžete nás dostat zpátky domů? Tedy ne, že by se mi tu nelíbilo, rád tu pobudu, ale ani nevím, kde jsme. A naše rodiny a přátelé nás postrádají. Vyjednávání na takovéto úrovni by měli vést velvyslanci a vědci a ne posádka nákladní lodi," pak mu došla slova a on se rezignovaně sesunul do křesla.

"Vím, že to pro vás musí být těžké," řekl utěšujícím hlasem Drox, "uděláme vše pro to, abyste se dostali domů. V současné době nemůžeme ani zjistit, z které jste galaxie."

Z pod stolu vysunul malou klávesnici, stiskl tlačítko a řekl: "Mapa vesmíru, malé měřítko, standardní spektrum."

Místnost potemněla a nad stolem se objevil trojrozměrný obraz galaxie. Několik desítek teček nepravidelně rozesetých v temném mezigalaktickém prostoru. Uprostřed byla vyznačena galaxie, v níž se nalézal O-Drox. Celý obraz pak představoval všech třicet galaxií, jejichž tvar Droxové znali.

"Snad bude vaše galaxie alespoň v naší databázi. Ale pravděpodobnost je mizivá," řekl Drox.

Obraz první galaxie, té, ve které žili Droxové, se zvětšil, aby si ji mohli lidé prohlédnout. Pozemšťané se zarazili.

Vědec řekl: "Počkejte, tohle vypadá úplně jako Mléčná dráha. To je naše galaxie! Naše Slunce je vzdáleno od středu galaxie asi dvacet šest tisíc světelných let."

Všichni Droxové v místnosti se podivili této nanejvýš nepravděpodobné náhodě. Lidé a Droxové pocházejí ze stejné galaxie. Na modelu galaxie se vyznačil pruh, kde se měla Země zhruba nalézat. To bylo ale stále velké rozmezí. Vždyť se Sluneční soustava za dobu, co existují lidé, posunula o jednu tisícinu po kružnici kolem středu galaxie.

Vědec však díky postavení souhvězdí zanedlouho přišel na relativně přesnou polohu Země. To bylo ale stejně k ničemu, protože se O-Drox nacházel v současné době na druhé straně galaxie, nějakých šedesát tisíc světelných let daleko.
 


Komentáře

1 Amy Amy | E-mail | Web | 15. dubna 2012 v 12:19 | Reagovat

Pěkné,už se těší co bude dál :)

2 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 16. dubna 2012 v 16:45 | Reagovat

guľatý stôl? pekná Artušovská taktika ;)opäť kapitolu chválim a obdivujem štýl písania ;) teším sa na sobotu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama