.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

11. kapitola – Běžný den

28. dubna 2012 v 18:00 | Sheppard |  Setkání dvou civilizací
"Kdyby nás navštívili mimozemšťané, dopadlo by to podobně, jako když Kolumbus přistál v Americe, což také domorodým obyvatelům nepřineslo nic dobrého." (Stephen Hawking)

11. kapitola - Běžný den


Třináctého března 2093 (půl roku od prvního setkání)
Dům pozemšťanů, předměstí Lopdapu, O-Drox
Dny plynuly, zprvu čas ubíhal pomalu, pozemšťané si však postupně zvykali na běžný život na cizí planetě, až jim začaly dny splývat. Byli přestěhováni z hotelu do domku za městem. Neměli nic na práci, a tak alespoň poskytovali místním vědcům informace o Zemi, lidstvu a jeho vědomostech. Muž, který zasvětil profesní život chemii, nyní vykládal o historii, filozofii, politice a všech ostatních oborech. Kapitán Boocks byl nejprve proti poskytování informací z bezpečnostních důvodů, nakonec však podlehl argumentům, že kdyby Droxové chtěli na lidstvo zaútočit, vůbec nic by jim v tom nezabránilo a několik málo údajů by sehrálo pramalou roli. Sice někteří Droxové, i když se to snažili nedávat najevo, jednali trochu povýšeně nebo se smáli lidské vědě, chovali se však velice přátelsky a setkání s jinou rasou, i když primitivnější, pro ně mělo velký význam.

Úvahy o intenzivnějším kontaktu však byly stejně zbytečné, protože Droxové stále neznali způsob, jak se k Zemi dostat. A to byl vlastně ten největší problém. Pět mužů uvízlo na O-Droxu a neměli ani ponětí, zdali se ještě někdy vrátí. Sice měli štěstí, že natrefili na obydlenou planetu, ba dokonce žili mezi vyspělými spoluobyvateli vesmíru, od domova je však dělila ohromná vzdálenost. Na jednu stranu byly šťastní, že přežili a jsou v bezpečí, ale dali by všechno za to, aby se mohli zase vrátit.

Zazvonil budík, Aiden něco zabručel, odtáhl pokrývku a zařval: "Jo, jsem vzhůru! Spokojená?"

"Ano, Aidene. Přichystám snídani," promluvila domovní AI.

Musím si už konečně pořídit budík, který se dá zamáčknout. Tahle ženská je neodbytná, to je hrozný, pomyslel si kapitán.

Celé slunečné dopoledne strávili chlapi z Wagonu 5 hraním rugby na zahradě svého domu. Právě když obědvali, přistálo na ulici před domem malé transportní plavidlo. Vyskočili z něj dva Droxové a namířili si to po příchodovém chodníčku přímo ke dveřím. Aiden právě žvýkal list žvačce, místní delikatesu. Vtom uslyšel zvonek. Vstal tedy od stolu a šel otevřít.

"Dobrý den. Právě obědváme. Nechcete se připojit?" oslovil Droxy stojící přede dveřmi.

Jeden z Droxů pokýval hlavou a pak oba vstoupili do domu.

"Nalil byste nám, prosím, vodu? Dnes je venku opravdu horko," požádal druhý Drox.

Aiden vytáhl ze skříňky dvě sklenice. Jednu postavil pod kohoutek. Čidlo zachytilo přítomnost nádobky a za pět vteřin už byla sklenička naplněná. Stejně tak naplnil kapitán i druhou a podal je Droxům. Pak si sedl ke stolu a dojedl svou porci oběda.

"Zápas začíná za dvacet minut?" ujistil se údržbář z Wagonu 5.

Drox povytáhl z kapsy malý přenosný počítač, dvakrát poklepal na displej a kývl na souhlas.

Aiden řekl: "Půjdeme se ještě převléknout. Zatím můžete nažhavit motory."

Když viděl nechápavý výraz Droxů, vysvětlil: "To se u nás tak říká. Prostě počkejte venku."

Za pár okamžiků už vycházeli muži před dům. Domovní AI se rozloučila a deaktivovala se. Nastoupili do transportéru, kde už seděli Droxové - jejich přátelé. Plavidlo vzlétlo a pilot namířil přímo ke sportovnímu stadionu.

Každý místní týden, tedy devět dní, se konalo utkání dvou týmů v posledním sportu, který byl na planetě provozován. A pětice mužů spolu s droxskými přáteli se pokaždé jezdili dívat.

"A jaké sporty máte u vás?" zeptal se pilot.

Aiden se zamyslel, ale dřív, než mohl něco říci, promluvil jeden z dělníků. "My máme dost sportů a různých her. Jsou jich tisíce. Některé jsou populární více a některé provozuje třeba jen určitý národ. U nás ve Spojených státech je nejrozšířenější baseball."

"A taky fotbal," dodal kapitán Boocks.

"A hokej," zmínil svůj nejoblíbenější sport vědec.

"Jak jen jste mohli zapomenout," podíval se vyčítavě na ostatní palubní inženýr, "na golf. To je královská hra."

"Ne, královská hra je tenis, vždyť na finále Wimbledonu chodí britský král," opravil ho dělník.

Aiden se pousmál a řekl: "Královská hra jsou přece šachy."

Pak se rozpoutal spor o to, který sport je nejkrásnější, nejstarší, nejdůležitější a tak dále. V komunikátoru se ozval hlas Jujapaka. Zněl velice váhavě se špetkou optimismu - Drox zřejmě nechtěl budit falešné naděje, ale přitom měl před sebou jasné důkazy.

"Přátelé, dobře mě poslouchejte! Právě mi přišlo hlášení od týmu ze sekce G. Prý objevili princip toho záření, které přeneslo loď Wagon 5 přes celou galaxii. Chci, abyste se sem co nejdřív dostavili."
 


Komentáře

1 Amy Amy | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 15:15 | Reagovat

Wow..Jsem zvědavá jak je dostanou domů... :-)

2 Draude Draude | 5. května 2012 v 0:16 | Reagovat

Já také. Mimochodem čeká Tě na GW překvapení :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama