.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

1. kapitola - Planeta O-Drox

18. února 2012 v 18:00 | Sheppard |  Setkání dvou civilizací
"Kdyby nás navštívili mimozemšťané, dopadlo by to podobně, jako když Kolumbus přistál v Americe, což také domorodým obyvatelům nepřineslo nic dobrého." (Stephen Hawking)

1. kapitola - Planeta O-Drox


Byla to velká, terestrická planeta, měla zhruba 25 000 kilometrů v průměru, tedy dvakrát větší než Země. Polovinu povrchu pokrývaly oceány, polovinu pevnina. Podnebí bylo přívětivé. Střídaly se zde dny a noci a také roční období. Planeta vykonávala složitý pohyb, podstatné však je, že její obyvatelé mohli na obloze zahlédnout až tři slunce. Také měla deset přirozených satelitů různých velikostí.

Planetu obývala kromě nespočtu druhů fauny a flóry také neuvěřitelně vyspělá rasa. Na celém O-Droxu žilo bezmála dvacet miliard Droxů. Toto číslo byla ustanovená hranice maximální populace. Ostatní žili na dvou obyvatelných měsících nebo na další planetě ve sluneční soustavě jménem Z-Drox. Kolonizace těchto těles začala poměrně nedávno, proto na nich nebyla ještě pořádně vybudovaná infrastruktura. Vesmírné cestování nebylo pro Droxy problém.

Na domovské planetě O-Drox fungoval bez větších problémů relativně bezchybný systém. Technická i duchovní vyspělost rasy byla obdivuhodná. Podle nejnovějších výzkumů se život na planetě začal vyvíjet před čtyřmi a půl miliardami lety. Dost času na vývoj civilizace. Za tu dobu si rasa prošla řadou těžkých zkoušek. Byly zde i války, nemoci a jiné neřesti. Postupem času se Droxové dostali na úroveň osvícení, jak někteří Droxsští filozofové označovali současný stupeň vývoje. Takřka dokonalý právní systém nebyl zapotřebí, protože tu neexistoval zločin. Za spor se zde dal označit snad jen rozdílný názor filozofů či politiků na danou problematiku. Jinak nic, co bychom mohli označit za neduh. Všichni mluvili stejnou řečí. Droxové k sobě byli laskaví, upřímní a srdeční. Chovali se spíše jako stroje než živočichové. Šli za společným cílem a za pomoci své inteligence a schopností ho co nejefektivněji, nejjednodušeji a nejrychleji dosáhli. Rozbor morálních hodnot, charakteru, filozofie, vědomostí, hospodářství a dalších podobných věcí by vydal na nespočet stránek.

Zkrátka Droxové byli společnost, z které by si mohli další civilizace, pokud by existovaly, brát příklad. Co se týče technické vyspělosti, dá se označit za extrémně pokročilou a pro případnou méně vyspělou rasu nestravitelnou a nepochopitelnou.

Průměrný Drox byl dva a půl metru vysoký, vážil sto třicet kilogramů, chodil vzpřímeně po dvou nohách (s možností rychlejšího běhu po všech čtyřech končetinách), měl dvě ruce, dvě velké oči (tedy zrak vnímající 3D obraz), dlouhé špičaté uši, světle žlutou kůži bez ochlupení, velkou hlavu a neuvěřitelně vyvinutým mozkem. Pokud mezi sebou nechtěli mluvit, mohli se dorozumět telepaticky. To však vyžadovalo mnohem větší fyzické i psychické úsilí, a tak si informace sdělovali většinou Droxsštinou.

Největším městem na O-Droxu byl Lopdap s víc jak čtyřmi sty milióny obyvateli. Bylo to hospodářské, kulturní a politické centrum. Sídlila zde Sborovna správců řídících národ. To byli vrchní představitelé Droxů, kteří řídili fungování a vývoj. Tato elita národa byla vybírána ve složitých volbách. Stejně jako ostatní Droxové, nikdy by tito vládci neudělali nic špatného, naopak činili to nejlepší pro blaho všech.

A takto žili Droxové šťastně a bez pochybností, že by se s jejich civilizací mohlo cokoliv stát. Věřili, že současný stupeň vývoje už je jen krůček od jakéhosi povznesení do jiné dimenze bytí. Mysleli, že tohle je jejich největší rozkvět a že stávající úroveň je absolutní špička evolučního vývoje inteligence, charakteru, těla i duše.
 


Komentáře

1 Doci Doci | E-mail | 18. února 2012 v 19:13 | Reagovat

Skvělý díl

2 Erin Erin | E-mail | Web | 18. února 2012 v 19:22 | Reagovat

Ehm, kde že to je? Chci přesnou adresu, stěhuju se! Asi bych moc nezapadala, ale když jsou tak milí... :-D
Možná bych příště ocenila kapitolu trochu delší, ale je to pořád jen začátek. Dufám, že čím víc bude přibývat dílů, tím budou obsáhlejší :-)

3 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 20. února 2012 v 17:23 | Reagovat

Zaujímavá rasa. Pekne prepracovaná, do detailov... Jednoducho dobrá kapitola, ako inak iba chválim ;)
Erin- nie každý musí písať také litánie ako ty :P aj keď... ja sa tomu nebránim, čím dlhšie, tým väčší čitateľský pôžitok ale no, každý sme iný :-) krátke, dlhé... to je jedno, hlavne nech je ;)

4 Anča Anča | E-mail | Web | 20. února 2012 v 21:17 | Reagovat

8-O Já žasnu... Tam chci bydlet!!! Už se těším na pokračování.

5 Bastaldioon Bastaldioon | 22. února 2012 v 22:11 | Reagovat

Trochu vic idealisticke (nerikam ze by mi to vadilo) a skvele pripravene na prudky dejovy zvrat.
Tesim se na dalsi dil :-)

6 Lilly Lilly | Web | 27. února 2012 v 19:55 | Reagovat

tři slunce? Wow:)

7 Lilly Lilly | Web | 27. února 2012 v 19:55 | Reagovat

Neexistoval zločin? Chci letenku nebo něco také:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama