.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Kapitola XXI. – Návrat hrdinů

28. ledna 2012 v 18:00 | Sheppard |  Závod o dobytí Marsu
Lidstvo se toužilo dostat do vesmíru odnepaměti. Spatřit krásu světa pod sebou a prozkoumat to, co se nalézá za oblohou. Mnozí lidé by dali cokoli za to, aby mohli nakouknout do neznáma. 12. dubna 1961 spatřil první člověk Zemi z vesmíru. 20. července 1969 vstoupili lidé na Měsíc. Další metou ve zdolávání vesmíru je Mars.




Kapitola XXI. - Návrat hrdinů


Sedm měsíců je dlouhá doba. Alespoň pokud je deset lidí zavřených v malé trubičce plující vesmírnou prázdnotou. Země se však každým okamžikem blížila. Express minul Měsíc. Celá posádka byla na pokraji zhroucení. Více jak rok byli odloučeni od rodin a přátel. Chyběl jim čerství vzduch, rostliny, zvířata, moře, prostě všechno. Christopher vyfotil z okénka přirozený satelit Země. Konečně si uvědomil, že za ani ne tři dny už bude doma. Jakoby z něj spadl těžký balvan. Pousmál se. Protáhnul se. Nudu zabíjela posádka vesmírné lodi různě. Pouštěli si hudbu, filmy, hráli hry, každý večer si uspořádali "posezení". I čištění zubů jim v průběhu cesty působilo odreagování, ba dokonce zábavu.

* * *


Express dorazil k Zemi a začal obíhat kolem této krásné planety. Během tří hodin stihla loď dvakrát oběhnout modrou planetu. Christopher spolu s Nadarem přečerpali palivo do Jestřába a vycpali dolní prostor obřím nafukovacím vakem, který se měl automaticky nafouknout po přistání. Všichni nastoupili do modulu a připoutali se. Express měl být ponechán na oběžné dráze a postupem času vylepšen, zmodernizován a obohacen o nové části. Za čtyři roky poletí opět na Mars.

Jestřáb se s mohutným škubnutím odtrhnul od lodi. Začal padat do atmosféry. Tim korigoval úhel klesání, aby modul neshořel, ale aby nebyl ani vystřelen zpět do kosmu bez možnosti návratu. Jestřáb odolával statečně horku vzniklému třením. Modul sebou přestal náhle házet. Vstoupil totiž do stratosféry. Nadále rychle klesal. Tim zapnul brzdící trysky. Hořely asi minutu. To stačilo na to, aby modul mnohonásobně zpomalil.

"Dvacet kilometrů," ohlásil Němec, "vystřeluji padák a nafukuji vzduchový polštář."

Jestřáb opět prudce zpomalil. Nyní se hladce a relativně pomalu snášel k hladině Atlantského oceánu.

Po několika dlouhých minutách dosedl modul na hladinu. John se podíval s očekáváním na Tima.

"Jsme v odhadovaném perimetru, pět kilometrů od středu vymezeného kruhu. Vysílám signál," oznámil Němec.

"Dobrá, a teď všichni ven!" zavelel John.

Otevřel bedýnku vedle svého sedadla a rozdal všem záchranné vesty. Sám si jednu nasadil. Sundal si helmu a rukavice a hodil je na podlahu modulu. Pak se chytil okrajů díry od poklopu a vyhoupl se nahoru. Vyšplhal na špičku modulu. Vypadalo to, jako ostrůvek uprostřed širého oceánu poskytující záchranu trosečníkům. Jestřáb se houpal ve vlnách, ale držel se stále na hladině. To znamenalo, že se nemuseli skočit do moře. Už asi po třech minutách se na obzoru objevil první objekt. Helikoptéra vodních záchranářů USA. A hned další dvě vojenské. Začali kroužit kolem kosmonautů. Zanedlouho připlul tucet lodí a člunů. Jeden nafukovací člun přijel až k modulu a přirazil k nafouknutému polštáři. Všech deset lidí přeskákalo. Bylo slunečno, na obloze nebyl jediný mráček. John si lehnul a opřel se o boční okraj člunu. Nechával se osvěžit mořskou vodou skrápějící jeho obličej. Z člunu se dostali na palubu jedné z lodí, kde hned nastoupili do helikoptéry.

* * *


Po další hodině letu dorazili konečně k pevnině, konkrétně na Floridu. Přistáli v Miami na Miami Beach, kde na ně čekaly zástupy televizních, novinových a jiných reportérů. Byl tam prezident USA, Ruska, Německa, Indie, České republiky, japonský císař a kanadský guvernér. Dále američtí generálové, politici, vědci a bývalí kosmonauti. Hned za zátarasy tleskaly desetitisíce civilistů. Všichni členové expedice měli obrovskou radost.

Nejistě vykročili z vrtulníku. Měli ochablé svaly. Překonali to však a šli oslavovat návrat. Najednou odněkud vyběhli jejich rodinní příslušníci. John se otočil. Natáhl ruce. Jeho žena Jenny ho objala. John ji zdvihl do vzduchu, pak jí postavil opět na nohy a políbil. Pak se podíval na své dva syny. Objal je. A posléze se nechal přivítat i svými rodiči. Vytáhl z kapsy kameny. Předal je nadšeným dětem.

Pak řekl: "Musím ještě splnit poslední úkol."

Běžel ke svým kolegům - přátelům - a svolal je. Když stáli jakž takž pohromadě objal je a strhnul je na zem. Společně se chvíli váleli v písku.

"Zvládli jsme to!" křičel jeden přes druhého.

Poté se se smíchem zvedli a šli s nejvýznamnějšími hosty na slavnostní oběd připravený nejlepšími šéfkuchaři v restauraci oceněné třemi Michelinskými hvězdami v jednom z nejluxusnějších hotelů na světě.
 


Komentáře

1 Draude Draude | 28. ledna 2012 v 18:36 | Reagovat

Jsi fakt mega dobrej. Super. Jen tak dále. :-)  :-P

2 Amy Amy | E-mail | Web | 28. ledna 2012 v 19:28 | Reagovat

Skvělá povídka,už se těším na další

3 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 29. ledna 2012 v 11:31 | Reagovat

Ja ťa fakt nechápem : O
Tá pasáž keď pristávali, to všetko... Bolo to TAK reálne !!! Páni... Mala som to pred očami ako nejaký film a jednoducho... No woooow !!! Ukončil si to krásne. A vo veľkom :D Ach jaj, bude mi to chýbať...
(očúvaj :D a o tie "štyri" roky sa neozveš s pokračovaním? :D)

4 Anča Anča | E-mail | Web | 29. ledna 2012 v 15:29 | Reagovat

No super!!! Už jsem se bála, že se jim při tom přistávání stane :-D Máš to úžasný!!! Ještě by měl být jeden díl ne??? Jo a o ty 4 roky později by jsi mohl pokračovat :D

5 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 29. ledna 2012 v 16:04 | Reagovat

Ještě bude jeden díl. Nezdrhněte mi! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama