.
|/|/|/|> 28. 5. 2015: Pamatujete ještě moji prvotinu? Ano, Závod o dobytí Marsu. Nedávno jsem dostal šílený nápad (a já mám rád šílenosti) - oprášit toto univerzum a napsat pokračování.
.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Kapitola VII. – Ponorková nemoc

22. října 2011 v 18:00 | Sheppard |  Závod o dobytí Marsu
Lidstvo se toužilo dostat do vesmíru odnepaměti. Spatřit krásu světa pod sebou a prozkoumat to, co se nalézá za oblohou. Mnozí lidé by dali cokoli za to, aby mohli nakouknout do neznáma. 12. dubna 1961 spatřil první člověk Zemi z vesmíru. 20. července 1969 vstoupili lidé na Měsíc. Další metou ve zdolávání vesmíru je Mars.




Kapitola VII. - Ponorková nemoc


První týden šlo vše podle plánu. Devátý den letu se však událo něco, co velice ohrozilo hladký průběh mise. Posádka vstala, nasnídala se a jednotliví členové se usadili na svých stanovištích.

Dmitrij a Jaromír se vydali do posilovny. Každý člen posádky musel povinně hodinu denně cvičit. Posilovna pobrala maximálně dva lidi najednou. Jaromír uchopil do obou rukou silnou gumu a zapřel se nohama o stěnu. Ve stavu beztíže se nedá ani jinak posilovat, protože činky by ztratily svou hmotnost. Kdežto guma si zachovává vlastnosti všude. Po chvíli cvičení poprosil Dmitrij o pití. Zapomněl si svoje, a tak poprosil kolegu o jeho pití. Z této triviální prosby se v mžiku stalo jádro sporu. Jaromír odmítl, proto se začali hádat. John viděl na obrazovce v pilotní kabině obraz z kamery v posilovně. Viděl jak Rus hodil po Jaromírovi ručník a vyplul z místnosti. John si to zapamatoval, ale nijak to neřešil.

O hodinu později přišla Sara do bioponické laboratoře, kde Nadar kontroloval UV lampy.

Řekl: "Rostlinky nám pěkně rostou," a usmál se.

Sara úsměv opětovala, pak zvážněla a řekla: "Nadare, dostala jsem příkaz z velícího střediska, že mám nám všem změřit úroveň ozáření. Je to rutina, musíme to dělat každý týden."

Podala mu ampulku.

"Potřebuji vzorek moči."

Nadar se začal rozhodnutí bránit: "Panebože, vždyť je to zbytečný! Akorát nás všechny buzerují. Odmítám testy na vlastní riziko."

Prudce odhodil ampulku směrem k Saře a naštvaně opustil místnost.

Při společném obědě panovala značná nervozita. Atmosféra houstla. Dmitrij dělal každý zvuk naschvál co nejhlasitěji.

Nadar najednou vyštěkl: "Buď zticha, ty…!" na poslední chvíli se částečně ovládl a místo toho udeřil pěstí do stolu.

Rus se začal smát a jen málo chybělo k tomu, aby se do něj Nadar pustil.

Ind se odstrčil nohama od stolu a proplul na opačnou stranu místnosti se slovy: "Nebudu jíst s tim primitivem!"

Sara neudržela zlost na uzdě a vykřikla na Nadara: "Kdo je tu primitiv?!"

Vtom se do hádky vložili i Georgie a Tim. Každý si teď vybíjel své frustrace na ostatních.

John zařval: "A dost! To by stačilo. Letíme na Mars, máme spoustu důležitých úkolů a vy se hádáte o úplné kraviny. Všichni si teď najděte místo, kde vás ostatní nebudou rušit a odpočiňte si. Já zavolám do střediska a prokonzultuji to s psychologem."

Šel do kabiny a usedl na místo pilota. Spojil se se Zemí. Odborníci diagnostikovali u členů posádky ponorkovou nemoc.

Vrchní doktor sdělil Johnovi: "Nic to nebude. Nech je, ať se z toho vyspí. Teprve teď na vás dolehl ten tlak. Jste ve stresu. No a to nejhorší - jste zavření v malém prostoru čtyřiadvacet hodin denně." Zasmál se, aby rozhovor odlehčil a dodal: "Je to zcela běžné a většinou se pak zase upevní vztahy v kolektivu."

John pokýval hlavou, poděkoval a ukončil hovor. Ten den svolal všechny ještě před večeří do společenské místnosti. Když tam přišel, už tam seděla Kim, která hleděla s prázdným výrazem z okénka na Zemi. John zvážil, co říct.

Položil jí ruku na rameno a řekl: "Taky tam mám rodinu a přátele. Taky na ně myslím každou chvíli. Taky se mi stýská, ale vím, že na mě pořád myslí. A to mi dodává sílu."

Podívala se na něj a usmála se.

"Měl jsi jít dělat psychologa."

Když do místnosti dorazil poslední, John všem podal ruku a poblahopřál k dobře odváděné práci. Všichni utvořili kruh a začali si povídat. Nadar se omluvil a vzápětí se začali ostatní předhánět v omluvách a utěšování druhých, že oni za to nemůžou. Kim přede všemi pochválila Johna za skvělé schopnosti stmelování týmu. John se cítil šťastně. Roli velitele odváděl na jedničku s hvězdičkou.
 


Komentáře

1 Martin Blažek Martin Blažek | E-mail | 9. listopadu 2011 v 18:01 | Reagovat

tak tady bych měl asi problém. Byli ve stavu beztíže? nebo měli uměle vytvouřenou gravitaci? chvili totiž píšeš že se pohybovali v bezgravitačním prostředí a vzápětí zase chodí. :-?

2 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 9. listopadu 2011 v 18:08 | Reagovat

Stav beztíže. Snažil jsem se psát co nejčastěji slova jako ''létat'' a ''plout'', ale někdy už by tam fakt byly moc hustě, tak jsem to nahradil vzdáleným synonymem ''chodit''. Všechna pohybová slovesa prostě znamenají přesun, pohyb lidí. ;-)

3 Martin Blažek Martin Blažek | E-mail | 9. listopadu 2011 v 23:50 | Reagovat

[2]: možná bych použil opisná slova třeba odrazil se a volným pohybem se dostal.... atd. a slovo jako létat a plout bych použil kde se opis použije hůř a nebo vůbec :) ale to mě jen tak napadlo :) :-)

4 Erin Erin | E-mail | Web | 18. listopadu 2011 v 14:54 | Reagovat

Hej, chci trénovat ve stavu beztíže! Žádná námaha, žádné modřiny- sen! :-D
Ne, to byl jen krátký myšlenkový pochod.
Co říct? Čím dál tím lepší!

5 Sheppard Sheppard | E-mail | Web | 18. listopadu 2011 v 17:00 | Reagovat

Díky! Asi to bude čím dál lepší, měl jsem i takový pocit při psaní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama